V knihovně je zvláštní parta,
skoro samí senioři.
Zajímá vás, co dělají?
Malé tisky se tu tvoří.
Oživují paměť města,
kolem té se všechno motá.
Doplňují historii
vzpomínkami ze života.
Dan je ideový guru,
radí lidem, to je celé.
Jak orálně postupovat,
byť to bylo neumělé.
Všechno jistě nejde samo.
Marcelka, ta tomu velí,
shání lidi, prachy, granty,
celou partu správně tmelí.
Každý zkouší, jak to umí.
Ríša, ten má svižné pero,
nejlíp ze všech dobře pozná
novinářské desatero.
Už popsali Kramolišov,
náměstí i Záhumení,
ani Hájnice či Struha
neupadnou v zapomnění.
Je za nimi fůra práce,
člověku je z toho blaze,
nemůžou to přehlédnouti
ti ve stověžaté Praze.
Půjde–li to takhle dále,
až těch knížek bude stovka,
snad se šikne ňáká cena,
co tak třeba - Nobelovka !
Vilém Nekuža