![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Milfaitová, Blanka. Příběh opravdové vášně: recepisný cestopis z roční expedice marmeládové královny. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 325 s.ISBN 978-80-204-3234-6.
Blanka Milfaitová, která je držitelkou mnoha mezinárodních cen a medailí za úžasné marmelády, v knize Příběh opravdové vášně popisuje zážitky z roční expedice. S obytným vozem projela celou Evropu a kus Afriky. Obsáhlá publikace nabízí mimo jiné úžasné recepty na marmelády i lokální jídla. Navíc je plná krásných fotografií pořízených na cestách. Kniha zaujme každého, kdo hledá motivaci pro změnu vlastního života. Vypráví právě o tom, jak autorka sebrala odvahu a vrhla se na to, co ji baví.
Ivana Barošová
SICHINGER, Martin. Meyrovo sklo: kam před Rudou armádou schováte svůj poklad?. 1. vyd. Praha: 65. pole, 2014. 214 s. Tah; sv. 5. ISBN 978-80-87506-50-9.
Už jsem před časem doporučoval knihu Martina Sichingera Duchové Šumavy. Dnes doporučuji novinku Meyrovo sklo. Autor v této dvousetstránkové knížce kloubí detektivku s výkladem historie šumavského sklářství. Že to je divná kombinace? Nevím, mnoho se dozvíte právě o sklářství, nasajete protivnou atmosféru vytunelovaných životů a továren česko-bavorského pohraničí a získáte pocit naděje, že všechno přece jen nemusí skončit špatně. Jakési světlo na konci tunelu, které svítí a láká k následování. A navíc se to dobře čte, autor jde po niti příběhu, a jakmile vykreslí kulisy příběhu, aby se čtenář zorientoval, budete s knihou natošup hotovi.
Pavel Zajíc
Ruiz Zafón, Carlos. Zářijová světla. 1. vyd. V Praze: CooBoo, 2014. 230 s. ISBN 978-80-7447-655-6.
Carlos Ruiz Zafón je můj oblíbený autor. S chutí jsem si přečetla příběh o tajuplném výrobci hraček, který žije jako poustevník ve svém starém a tajemném sídle, obklopený mechanickými hračkami, robotickými stroji a bytostmi, které sám stvořil… ale proč? Ovšem v mladých hrdinech příběhů, vzbuzují spíše strach a respekt.
Komorní příběh, který má z počátku pohodovou a lehce tajemnou atmosféru, mění v závěru záhadný hračkář v místo hrůzy, kde mladí hrdinové prožijí největší a nejnebezpečnější dobrodružství svého života. Typicky zafónovská poetika mě nezklamala. A doporučila bych i mladým čtenářům.
Marcela Slížková
LOWRY, Lois. Spočítej hvězdy. 1. vyd. Praha: Argo, 2015, 125 s. ISBN 978-80-257-1361-7.
Příběh Spočítej hvězdy autorky L. Lowry přibližuje dětskému čtenáři téma války a holocaustu a zavede ho do Dánska roku 1943. Annemarie a Ellen jsou kamarádky. Obě dívky hrůzy války citelně pocítí ve chvíli, kdy Němci začnou pronásledovat židy, Ellen je totiž židovka. Rodiče Annemarie se rozhodnou Ellen zachránit a zařadí se tak mezi spoustu jiných dánských občanů, kterým se podařilo za války zachránit přes 7000 židovských obyvatel tím, že jim pomohli dostat se přes moře do neutrálního Švédska.
Renata Vinklerová
Green, D. L. Kája, super frája. Týden bez televize. 1. vyd. V Brně: CPress, 2014. 120 s. ISBN 978-80-264-0566-5.
Kája dostane ve škole strašný domácí úkol, musí vydržet týden bez televize a videoher. Pan učitel se domluvil i s rodiči, takže bude muset trávit čas jinak, ale jak? Vždyť bez televize je hrozná NUDA. Co bude dělat??? Snad po něm nikdo nebude chtít, aby četl knihy nebo si hrál venku s kamarády? Pokud vás baví vtipné příběhy ala Poseroutka, sáhněte po knížkách Kája super frája a… Uvidíte, pobavíte se a někteří snad i poučí.
Renata Vinklerová
Kriseová, Eda. Duši, tělo opatruj. Vyd. 1. Praha: Práh, 2014. 233 s. ISBN 978-80-7252-512-6.
Eda Kriseová je nejen skvělá autorka románu Kočičí životy, ale na regálu naučné literatury pod rozřaďovačem 29 najdeme trošku jiný žánr, neméně zajímavý. Jsou to autorčiny autobiografické zážitky z iniciační cesty do Indie, hluboké reflexe o bytí a světě, tedy osobní setkání autorky s moudrostí Východu. Na cestě je jí velkou duchovní oporou pan Tomáš nebo jogínka Bartoňová z Hodslavic, které nazývá svými duchovními rodiči.
Jarmila Mikulášková
Svobodová, Martina. Indigové pohádky. 1. vyd. [Tuchoměřice]: Indigo Artist United, 2013. 97 s. ISBN 978-80-260-5173-2.
Dokážete si představit, jak skřítek, který nemá rád Vánoce je pro ostatní nakonec zachrání? Jen proto, že nedělal všechno co druzí. Indigové pohádky jsou svými příběhy trošku poučné a netradiční. Po celou dobu vás udržují v napětí, jak to vlastně dopadne a každá z nich má své poslání. Co mě ale na téhle knize opravdu dostalo, jsou nádherné ilustrace od devíti malířek. Co list to obraz. A prohlížet můžete hodně dlouho. Kniha vyšla díky podpoře projektu na Startovači, takže na ni v klasické distribuční síti nenarazíte. O důvod víc si pro ni zajít do knihovny.
Alena Srovnalová
Nepil, František. Strašpytýlek. 1. vyd. Horní Bříza: Granát, 1996. 35 s.ISBN 80-900716-9-4.
Taky se bojíte tmy a noci? Tak to jste na tom podobně jako Strašpytýlek, hrdina této půvabné knížky. Noc je nádherná, dlouhovlasá, s démantovou hvězdou. Vezme Strašpytýlkovu dušičku na pouť po kousku svého království. Každý měsíc odnaučí strachu jedno dítě. S tím jí pomáhá dobrák Hroznýš - pán všech strachonošů, hyena Kafilerína, Hromjanek, Splachovačka, Soumračnice.
To, že se Strašpytýlek už nebojí zjistí i maminka s tatínkem. Za bouřky se nechoulí pod peřinkou, ale pozoruje nádherné divadlo blesků a hromů.
Poslední knížku Františka Nepila poetickými obrázky doplnil Karel Franta.
Ivana Zemanová
Demick, Barbara. Není co závidět: obyčejné životy v Severní Koreji. Zlín: Kniha Zlin, 2014. 353 s. Tema; sv. 18. ISBN 978-80-7473-159-4.
Novinářka Barbara Demicková ve své knize sleduje osudy šesti lidí, kterým se podařilo uprchnou ze Sevrní Korei.Líčí obyčejné životy obyčejných lidí v zemi,kde již od roku 1945 vládne pravděpodobně nejhorší totalitní systém světa.
Markéta Baďurová
Pehe, Jiří. Tři tváře anděla: [román]. Vyd. 1. Praha: Prostor, 2009. 321 s. ISBN 978-80-7260-209-4.
Dnes jsem vybrala knihu, která již nepatří mezi novinky, ale díky krásnému jazyku, vykreslením jednotlivých postav a jejich dramatických osudů jistě posune tuto knihu k těm nadčasovým.
Tři rozdílné osobní příběhy jedné rodiny, které ovlivní klíčové události 20. století. Josef do jehož slibné kariéry zasáhne první světová válka. Dcera Hana, která dospívá za okupace a po dvaceti letech se v psychiatrické léčebně snaží vybavit si vše, co způsobilo, že ji trvalý zápas o přežití zlomil.
Knihu uzavírá příběh Hanina syna Alexandra, kterého jeho svět co by úspěšného politologa žijícího v New Yorku nenaplní štěstím. Klíč k sobě samému se snaží nalézt v minulosti.
Do Josefova, Hanina i Alexova života vstupuje postava anděla, možná bytost z jiného světa, možná představa, ozřejmující smysl a řád, který i nesmyslně tragický či promarněný lidský život má.
Erika Halamíčková
CeDírna
Květnovou cedírnu bych viděl tak nějak rozverně. Přece jen, květen je měsíc rozkvetlý, zamilovaný, tak proč ne. Začnu kapelou, kterou jsem nikdy moc nemusel, v českém rádiu ji vyhrávají dost často, a proto jsem při nákupu tohoto CD pro knihovnu trochu váhal, ale přemluvila mne dumpingová cena. O které kapele to píši? Řeč je o MIG 21 a jejich Best of. Oč větší bylo mé překvapení, když jsem zasunul CD do přehrávače. Hudba Migu není nic nového pod sluncem, ale má to svůj výraz (ve kterém je hodně funku), který podtrhuje osobitá poetika, s velkou mírou humoru. A celé CD je takové… asi pohodové, to je to nejlepší přirovnání.
A tak pokračujme ve funku. Britská kapela Jamiroquai je zastoupena dvěma alby. Jsou to alba Rock dust light star z roku 2010, což je zatím jejich poslední studiovka, a předposlední Dynamite z roku 2005. Jamiroquai však nejsou stoprocentní funk, do jejich hudby se míchá acid jazz, pop, disco a mnoho klasických rockových postupů. Někdy mi připadá, že poslouchám soundtrack k muzikálu Vlasy jindy zase Kylie Minogue nebo Madonnu. Ale každopádně, ta hudba je dost taneční a dobře se poslouchá ve dvou.
A Foo Fighters. Mnozí tvrdí, že to je moc pop, jiní, že je to nezajímavé, nudné nebo trapné. Mně se to líbí. Nevím. Pocitově mi deska Echoes, silence, patience & grace (2007) připomíná papiňák, ve kterém moje máma vařívala fazolovou nebo hrachovou polévku. Potud je vše normální, jenže věc má háček. Ventil pro únik páry býval často nasazený halabala, takže se občas stalo, že přetlak v papiňáku se přesunul do celé kuchyně. No a s Foo Fighters to mám podobně. Pocit tlaku narůstá s každou notou až hrozí exploze… tento pocit mám na hudbě velmi rád. Jejich písně jsou vlastně poprock posunutý na hranici grunge, se zvukem maximálně našlapaným (natlakovaným). Úvodní The Pretender je asi nejsilnější, posuďte sami.