Čtvrtek 18. února / 17.00 / podkroví
Čím dál známější český spisovatel představí svou poslední povídkovou knihu Mapa Anny (2014). Marek Šindelka obdržel v roce 2012 cenu Magnesia litera za soubor povídek Zůstaňte s námi.
Marek Šindelka (1984) je český spisovatel. Jako svou prvotinu publikoval sbírku Strychnin a jiné básně (Paseka, 2005), kniha byla oceněna Cenou Jiřího Ortena za rok 2006. Je autorem románu Chyba (Pistorius & Olšanská, 2008), který spolu s V. Maškem, M. Lipavským a Pure Beauty převedl do stejnojmenné komiksové podoby (Nakladatelství Lipnik, 2011). Za sbírku povídek s názvem Zůstaňte s námi (Odeon, 2011), obdržel cenu Magnesia litera za prózu 2012. Jeho zatím poslední knihou je novela Mapa Anny (Odeon, 2014). Vystudoval kulturologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Žije v Praze. O literatuře píše pro Hospodářské noviny.
V Šindelkových povídkách nenajdete „velké příběhy“ ani „osud malého člověka na pozadí velkých dějin“, tuto strategii mnohých současných spisovatelů odmítá. V knihách popisuje vztahy lidí mezi sebou i k vlastnímu já. Zajímají ho zlomové momenty – „situace, kdy se pod povrchem veškeré naší kulturnosti a civilizovanosti něco zadrhne a na chvíli se odkryje podstata, kdy se obloukem vrátíme až k tomu, co v nás zbylo ze zvířete,“ jak kdysi podotkl v rozhovoru pro Literární.cz. V době, kdy „příběh“ má většina reklam a zpravodajských zpráv se Šindelka rozhodl, že jeho povídky jej mít nemusí. Proto ho výběrem témat můžeme směle přirovnat k mistru současné české povídky Janu Balabánovi.
Hitler je skutečná spása marketingu. Nazvi něco Hitler a máš vyhráno ... Každá historická osobnost se změní ve značku, v žalostný symbol složený zde dvou tří wikicitátů .... Všiml jsem si toho za jednoho obzvlášť teskného večera, kdy se po celém městě odbývalo všechno to podzimní kývání větví a vrzání kořenů – přijel jsem domů, zaparkoval auto značky Picasso, a protože mi bylo jaksi smutno, vypil jsem láhev koňaku Napoleon a pak ještě půl láhve vodky Amundsen, v lednici jsem nenašel nic kromě několika čokoládových koulí Mozart, prošlý sýr Karel IV., nakousnutou koblihu Rembrandt a balení kočičích granulí Matisse. Z posledních sil jsem v mixéru zn. Bosch nasekal led do koktejlu Hemingway a nakonec (protože to bylo opravdu zlé období) jsem do sebe obrátil i vodu po holení Dalí, schoulil se na gauči a za šumění své staré mizerné televize Tesla jsem usnul unaven Evropou.
(povídka Reality z knihy Mapa Anny)