Když v dubnu roku 2011 přišla skupina seniorů scházející se v městské knihovně pod hlavičkou projektu Město v mé paměti s nápadem, že by pro svou literární tvorbu založili edici drobných publikací, v rámci které by v omezených nákladech vycházela některá literární dílka, jež doposud dlela v šuplících tvůrců, přivítal jsem jej. Název edice zněl Milé tisky (na rozdíl od městem Rožnov vydávané edice Rožnovské malé tisky). Z prvotního nápadu, který v průběhu let dostal jasné kontury a vydal řadu plodů, se tak mohou těšit nejenom autoři a členové seniorské skupiny, ale také vlastně všichni obyvatelé města. V rámci dnešního článku bych se chtěl u příležitosti nově vydaného přírůstku této ediční řady krátce ohlédnout za touto aktivitou.
Čtrnáctý svazek edice nese název, Jak jsme si hráli a jeho námětem a tématem jsou hry a hračky, jež tvoří pozadí dětství a dospívání většiny z nás. Autoři, kteří do útlé publikace přispěli, přinášejí svědectví o tomto fenoménu v rámci druhé poloviny 20. století. Čtenář pak má možnost porovnat, v čem se jednotlivé vzpomínky od sebe liší, anebo v čem se naopak podobají. Častokrát jsou stejné hry pojmenovány jiným jménem, jak bylo v které rodině zvykem. Mnoha vzpomínkami proznívá konstatování, že hrát si děti mohly, až byla všechna domácí práce hotova, popřípadě všechna práce kolem hospodářství. A že jí nebylo málo. Do tohoto svazku navíc přispěli také členové Muzejního a národopisného spolku při Valašském muzeu v přírodě a tematicky navazuje na výstavu Hračky nejmilejší, která bude v rámci expozice ve VMP zpřístupněna v roce 2018.
Všechny svazky edice Milé tisky jsou dostupné k zapůjčení v městské knihovně a alternativně online na webových stránkách knihovny.
A co se v průběhu let vydalo? Prvním počinem byla krátká Úvaha Julie Radhošťské. Následována Vzpomínkami na Rožnov mého mládí paní Jindřišky Deákové. Třetím svazkem Rožnovský rynek pak paní Věra Otevřelová mapuje domy na rožnovském náměstí v letech 1914-1924. Ve čtvrtém svazku Vzpomínka na Josefa Kramoliše vzpomíná jeho autorka Miroslava Baštánová na svého staříčka, významného občana města. Pátý svazek přináší paletu kreseb Vladimíra Bartoška doplněnou texty Jana Surého a Richarda Sobotky pod názvem Tak mě asi neznáte. Další z členů seniorské skupiny, paní Doubravka Vejmelková, je autorkou šestého svazku - Vzpomínky na Josefa Tvarůžka, který byl rožnovským kronikářem a archivářem. Život je i o smrti a odcházení a sedmý svazek Věčně plynoucí čas je vzpomínkou za panem Zdeňkem Kolomazníkem, který byl činným členem skupiny, ale svíce jeho života bohužel zhasla. Richard Sobotka je autorem a editorem hned několika svazků: Ikarova křídla (letecké příběhy z Rožnova a okolí), Rožnovský pivovar (rozhovor s Vladimírem Fassmannem), Mizející historie (historie hospodářské usedlosti Václava a Anny Jakšíkových) a nakonec také svazku vzpomínek paní Věry Klasové Vraťte se, rorejsi milí, přineste léto zpět. Ve svazku Mapy ráje vzpomínají členové skupiny na spisovatelku Marii Podešvovou. Třináctým svazkem Bajerová zemědělská usedlost pak sourozenci Ivan a Svatopluk Bajerovi přidávají ohlédnutí za svým rodným domem.
V tomto krátkém výčtu není prostor na širší přiblížení jednotlivých počinů edice, ale má sloužit jako připomínka bohaté činnosti skupiny Město v mé paměti a jako poděkování nejen jejím členům, ale také Marcele Slížkové, koordinátorce tohoto projektu, neboť bez její práce, by výsledky činnosti této skupiny nebyly takové, jaké jsou. Všem shora vzpomenutým mnohokrát děkuji.
A Vám, čtenáři, Milé tisky doporučuji. Vše dobré k Vánocům i k tomu, co přijde po nich.
Psáno pro Spektrum Rožnovska
Pavel Zajíc