Hudební altánek stojí, tak proč se k tomu vracet? Mám za to, že pro běžného občana informací není nikdy dost. Už proto, že v poslední době položil tuto otázku jeden ze členů Kontrolního výboru při Radě města, ačkoliv ten má nejbližší přístup k informacím MÚ a jejím organizacím. Takže zpět do historie. Když byla vyhlášena sbírka na hudební altán, tehdejší místostarostka paní Jarmila Maleňáková navrhla, aby peníze byly střádány na konto Městské knihovny. To proto, že - cituji ji - do kasy městského úřadu by asi lidi neradi peníze dávali, do knihovny jako instituce důvěryhodné dají bez problému. Stalo se a tak jsem po jednom adventním koncertě přebírala část sbírky, další částky přibývaly do kasičky v hale knihovny, dokonce i dary větší, např. od pana Rudolfa Billa seniora. Jenže na stavbu altánu to nestačilo a pár roků jen tak peníze ležely mrtvě na kontě knihovny. Jak známo altánek byl posléze postaven díky sponzorskému daru pana Valenty – Synot a tehdejší Rada města rozhodla, že finanční sbírka občanů bude použita na rekonstrukci vstupní brány do horního parku. Celá částka 45 647,70 Kč byla tedy z Městské knihovny v červnu 2009 převedena na konto města, což komukoliv, každému občanu města potvrdí vedoucí finančního dboru města Ing. Martin Hrnčárek. Jak vidíte, milí tehdejší dárci, neztratil se ani desetník z vaší sbírky, neboť vaše městská knihovna je důvěryhodná. Stojí altán i zánovní brána. Vše je to o informacích. Napadá mne ale, kolik lidí si tento článek přečte? Vlastně asi málo. Nejlíp by bylo umístnit na bránu do parku kovovou cedulku – rekonstruováno v tom a tom roce díky sbírce rožnovských občanů.  

Psáno pro Spektrum Rožnovska

                                           Jarmila Mikulášková, ředitelka Městské knihovny v letech 1990 – 2006