V minulém týdnu probíhala v Rožnově u příležitosti 70. výročí osvobození a skončení 2. světové války řada symbolických setkání. Na některých z nich se podílela také městská knihovna. Jakým způsobem?
Prvním setkáním byla v pondělí 4. května (tedy v den, kdy se před 70 lety rozhořely boje o Rožnov) procházka spolu s pamětníky. Osu procházky tvořila zastavení v u památníku obětí válek rožnovském parku, na rohu Pionýrské ulice, náměstí TGM a začátku Palackého ulice. Zhruba 60 lidí všech věkových skupin mohlo v krásném májovém odpoledni naslouchat vyprávění Richarda Sobotky, který se zaměřil spíše na faktografickou stránku bojů o Rožnov. Jeho výklad zpestřila svými osobními vzpomínkami paní Jindřiška Deáková a také paní Helena Polášková. Avšak i mnozí další pamětníci, kteří se procházky účastnili, přidávali své střípky vzpomínek do mozaiky. A tak se mnohdy stalo (jak už tomu v životě bývá), že se objevily dvě až tři verze vzpomínek na stejnou událost. Co však činilo toto setkání jedinečným? Aspoň pro mne samotného? Totiž pocit poznání, že pouhé setkání dokáže lidi spojit, najít k sobě cestu a naslouchat si. Velmi mne také potěšilo, že se této procházky zúčastnili představitelé města, kteří však nehráli roli prominentních hostů, ale byli řadovými posluchači vyprávění. Účastníci procházky obdrželi také druhé vydání publikace Richarda Sobotky Tenkrát v pětačtyřicátém. A na koho se nedostalo má možnost si tuto publikaci přečíst na webu městské knihovny. Nezbývá než dodat, že knihovna tuto procházku připravila spolu s aktivními spolupracovníky - seniory pracujícími pod hlavičkou projektu Město v mé paměti, jímž patří obrovské poděkování.
Druhé setkání, ve kterém měla knihovna prsty, proběhlo ve středu 6. května v Domově pro seniory v Rožnově. Jednalo se vlastně o reprízu pondělní procházky, s tím, že byla určena především klientům Domova. Avšak tentokrát bylo vyprávění Richarda Sobotky a Jindřišky Deákové neplánovaně doplněno o vzpomínky paní Věry Klasové, která navzdory svému vysokému věku a sluchovému hendikepu, perfektně přednesla své zapsané vzpomínky, které doplnila unikátními fotografiemi ze svého soukromého archivu. A opět jsme mohli slyšet jiný pohled na stejné události. Setkání v Domově pro seniory probíhají pravidelně jednou za měsíc pod názvem Čtení sluší každému a jsou volně přístupná. Cením si možnosti tato setkání v Domově pro seniory pořádat, neboť je shledávám užitečnými a vydařenými. Věřím (a reakce mi to potvrzují), že to není jen můj pocit. ¨
Nesmím zapomenout také na vědomostní kvíz pro děti. Pod názvem Strašná II. světová válka mají žáci základních škol možnost prověřit si své znalosti, které se k této dějinné události vztahují. Soutěžní otázky, plných devatenáct, lze vyplnit přímo v dětském oddělení v knihovně nebo si je virtuálně stáhnout z webových stránek knihovny (www.knir.cz).
A když už jsem u těch webových stránek knihovny, do rubriky Čtení o čemkoliv (v rámci rubriky Město v mé paměti) přibyly nové literární práce paní Doubravky Vejmelkové a pana Pavla Hona. Pokud rádi čtete, zkuste. Třebas se Vám budou líbit.
A za čtrnáct dní se těším na sečtěnou.
Pavel Zajíc
Psáno pro Spektrum Rožnovska (14. 5. 2015)