Tak jako každým rokem v tomto čase je důležité podívat se na statistické ukazatele za loňský rok. Takže, jak si stála v tomto světle Městská knihovna v Rožnově? Nejdůležitějšími údaji jsou počet registrovaných čtenářů a celkový počet návštěvníků (tedy lidí, kteří knihovnu navštívili v daném období a jsou buď registrovanými čtenáři, nebo využili služeb jako neregistrovaní uživatelé).
Městská knihovna eviduje za rok 2014 2949 registrovaných čtenářů, z toho je 812 dětí do 15 let. Město Rožnov pod Radhoštěm (dle údajů na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR) eviduje 16654 obyvatel, z toho je 2133 dětí do 15 let. V poměru na počet obyvatel je tedy v knihovně registrováno 17,7% obyvatel, v dětech do 15 let je poměr registrovaných dětí 38%. To jsou samozřejmě zajímavá čísla, nehledě na fakt, že zaznamenáváme úbytek registrovaných čtenářů oproti roku 2013. Avšak tento trend je patrný nejenom v knihovně rožnovské, ale napříč všemi knihovnami v celé ČR.
Pokud jde o návštěvníky, je situace opačná. Knihovna eviduje více návštěvníků než v roce 2013. Konkrétní čísla vypadají následovně: 136 132 návštěvníků, z toho je 69 105 návštěvníků fyzických a 67027 návštěvníků online služeb. Určitě je také dobré se podívat na služby, které fyzičtí návštěvníci využili. Tradičně nejvíce je návštěvníků půjčoven, těch bylo v loňském roce 52 276. V pořadí druhou nejpočetnější skupinou jsou návštěvníci kulturních akcí pořádaných knihovnou. Těch bylo v roce 2014 7697. Následují uživatelé přístupu k veřejnému Internetu, 7198 návštěv. Relativně nejmenší skupinou jsou potom návštěvníci vzdělávacích akcí – s počtem 1934. V roce 2013 to bylo 1236 návštěvníků, což svědčí o rostoucí roli knihovny na poli vzdělávání. U vzdělávacích akcí si dovolím malé odbočení.
Městská knihovna již řadu let pořádá mnoho besed a setkání, které svým charakterem naplňují definici kulturní akce. Knihovna je však také institucí, která se snaží prosadit na poli vzdělávání, a to nejenom dětí a mládeže, ale také dospělých či seniorů. Zde bych chtěl připomenout již na tomto místě častokrát v minulosti zmiňovanou koncepci Informačního vzdělávání uživatelů (IVU), či Virtuální univerzitu 3. věku (VU3V). Avšak ten, kdo zná kapacitní možnosti budovy městské knihovny, zajisté uzná, že v tomto směru nelze dělat zázraky. Jsme limitováni prostory, které svou velikostí nedosahují ani 50% doporučovaných podlahových ploch pro knihovnu ve městě velikosti Rožnova. Můžeme s tímto faktem něco udělat? To je otázkou veřejné diskuze a politické vůle. Za sebe mohu říci následující: kapacita budovy městské knihovny je daleko za všemi limity. My knihovníci se v těchto nelehkých podmínkách snažíme poskytovat ty nejlepší služby, jakých jsme schopni. Jsme rádi, že našich služeb občané využívají (s odkazem na statistické ukazatele výše).
V minulém čísle Spektra jste se mohli dočíst, že Úřad vlády vrátil opět (podruhé) projekt přístavby výtahu k budově knihovny s připomínkami, které jsou takřka nerealizovatelné. Není tedy (ve světle výše uvedeného) čas na zamyšlení se, zda situaci budovy městské knihovny nevyřešit generálně? Neřešit pouze bezbariérový přístup, ale také velikost prostor? V roce 1993, kdy se budova knihovny po rekonstrukci otevírala, byla totiž realizována pouze první etapa. Na následující dvě etapy (přístavba a venkovní čítárna) zatím nedošlo. Celých dvacet let.
Pavel Zajíc
Spektrum Rožnovska, č. 3, 5. 2. 2015