Plán na přístavbu knihovny není novou myšlenkou, podobné úvahy se v Rožnově objevily před více než dvaceti lety. „V době, kdy jsme otevírali, byl nakreslený tříetapový projekt, který zahrnoval opravu stávající Brillovy vily, vybudování přístavby a vznik venkovní čítárny,“ připomněl ředitel knihovny Pavel Zajíc.

Realizovala se však nakonec jen první část. Proč na zbytek nedošlo?

Knihovna nebyla v té době příspěvkovou organizací města, ale spadala jako pobočka pod vsetínskou okresní knihovnu. Investorem 1. etapy rekostrukce bylo ministerstvo kultury. Od roku 1996 je zřizovatelem knihovny město Rožnov, které od té doby nenašlo vůli další etapy prosadit a realizovat.

Unese zahrada další budovu?

Ano, volná nezastavěná plocha čítá dva tisíce tři sta metrů.

Do nového objektu se přesunou prostory pro uživatele?

Uspořádání nedokážeme předjímat. Záleží, jak to uchopí architekt, který se musí seznámit s procesními postupy knihovny. Dovedu si představit, že by ve stávající budově zůstaly provozní prostory a do nové se přestěhují čtenáři, kteří nyní mají přes veškerou naši snahu pocit, že se nacházejí ve skladišti knih a labyrintu. Knihy jsou umístěny prakticky všude, i v chodbičkách u WC. Stávající budova je pro ně nepřehledná, oddělení pro dospělé je maličké, knihy jsou uložené do výšky a špatně se vytahují z regálů. I dětské oddělení je přeplněné. Malí čtenáři mají k dispozici jen dvě místnůstky, kde je dvanáct tisíc knížek, čtyři počítače a dělají se tam besedy. Také kanceláře jsou nevyhovující. V jedné o velikosti šestnácti metrů čtverečních pracují čtyři lidi, kteří se vzájemně ruší. Jediný prostor, kam se může člověk zavřít, je ředitelna o velikosti devět metrů čtverečních. Dva zaměstnanci sedí v denní místnosti o velikosti jedenáct metrů čtverečních, kde jsou umístěny tři servery.

Neuvažovalo se o tom, že by se knihovna přestěhovala do větších, vyhovujících prostor?

V minulosti tyto úvahy byly, avšak stávající umístění na pravém nábřeží řeky Bečvy je z urbanistického hlediska velmi výhodné pro vazbu na hlavní pěší tah z Masarykova náměstí do Valašského muzea, na sídliště Písečná, k základním školám, k poliklinice a k zastávkám autobusů do okolních obcí.

Máte v regálech osmapadesát tisíc knih. Máte kam ukládat ty nové?

Podle normativu mají knihovny obnovit ročně deset procent svého fondu. Při tomto množství se tak za deset let kompletně obnoví knižní fond, který díky tomu zůstane živý. Pro nás to znamená, že bychom měli nakoupit pět tisíc osm set nových titulů a stejný počet vyřadit. Skutečnost je ale taková, že vyřazujeme uvedený počet knih, ale přikupujeme jich jen zhruba dva a půl tisíce. Důvodem je nedostatek místa a také výše finančních prostředků.

Podle jakého klíče nakupujete nové knihy, a nestane se, že u vás jednou nenajdu Annu Kareninu?

Profilování fondu je zodpovědná práce, člověk musí znát zlatý fond a ten opečovávat. Takže je pravda, že staré a nepůjčované knihy vyřazujeme, ale světovou klasiku si necháváme. Akvizici dělají kolegové, kteří jsou schopni reagovat na poptávku, sledují produkci, recenze, oceněné knihy a dávají na doporučení čtenářů.

Alexandra Buršíková
(Spektrum Rožnovska, č. 19, 24. 9. 2015)