"Tolik už toho člověk přečetl i viděl zfilmováno s tématem holokaustu a stejně se mi dělala husí kůže," řekl mi mladý muž sedící vedle mne. "Kolik síly jste musela v sobě mít, že jste dokázala něco takového přežít," slyšeli jsme uznání jiné posluchačky. Jisté je, že žen, asi silnějších od přírody, přežívalo víc než mužů. "A co by se stalo, kdyby jste si odpárala tu žlutou hvězdu," zajímá se 16letý hoch. A malá asi 10letá holčička se ptá, jak dokázaly přežít v posledních dnech před osvobozením koncentračního tábora , když prchající esesáci tábor zavřeli, nechali je bez jakéhokoliv byť i bídného jídla a co horšího, zastavili i vodu. Byli 10 dní bez vody. Pro množství mrtvých všude na zemi nebylo kam šlápnout. Jen některé ženy objevily za latrínami kapající potrubí a ty kapičky mnohé z nich zachránily. Tak přežila tehdy dívka Dita, nyní 85-letá paní Dita Krausová, která se přijela podělit o příběh svého života do rožnovské knihovny až z Izraele. Její příběh inspiroval španělského autora Antonia G. Iturbeho, jehož kniha se posléze stala světovým bestselerem. Nejen o této knize byla večer řeč, také o knihách s obdobnou tématikou židovského údělu manžela paní Dity Oty B. Krause.