|
SVĚTLÝ OKAMŽIK
Vzpomínám jak moje milá mezi námi přeskočila jiskra jako žhnoucí láva. Tohle se prý občas stává když okolo sebe chodí lidi co se k sobě hodí. Seděla jsi na chodníku kde jsem já po obrubníku balancoval cestou z baru se srdíčkem plným zmaru. Řekl jsem ti: „Něžná vílo krásou tvou se vyčasilo i to nebe uplakané. Všechno zpívá tak proč já ne?" Usmála ses na mě krásně já též vycenil své dásně a tím světlým okamžikem přestal jsem být poustevníkem. Publikováno: září 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/obalky15/svetly-okamzik.jpg) |
ZHACENÁ NADĚJE
Zdál se mi ve čtvrtek před pátkem krásný sen o dívce s lízátkem.
Sluníčko hřálo jak na jaře, vítr jí vál přímo do tváře kde rtíky mlsnými drobátko svírala červené lízátko.
Chtěl jsem jí položit otázku, zda by šla na malou procházku, leč budík zhatil mou naději.
Sny se jen málokdy vracejí...
Publikováno: září 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/zhacena-nadeje.jpg) |
OPUŠTĚNÁ DUŠE
Včera před soumrakem stála krásná dívka v poli S klasy pšenice si hrála za slaměnou rolí a já cítil jak mi v krku horké srdce tepe Vztáhl jsem svou pravou ruku na to kotě lepé ale moje letní víla nechala ji dole Jako by se probudila utekla mi z pole Celou noc jsem čekal na ni s vírou že se vrátí leč po dívce ani zdání Když se touha ztratí opuštěná duše bloudí černou tmou jak v ranci Láska mužům i když loudí nedá druhou šanci.
Publikováno: září 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/opustena-duse.jpg) |
PETRA A PARTA
Sousedovic Petra, děvče jako květ, vtipná je a chytrá jako doktor věd. Celá naše parta za ní poulí zrak, když se nese městem s nosem do oblak.
Petra umí řádně klukům hlavy plést a do jejich srdcí velký zmatek vnést. Já i parta můžem sloužit za příklad, neboť si ji chceme z čisté lásky brát.
Bohužel je Petra jedna jediná, tak jen meditujem smutně u vína. Parta totiž čítá víc jak deset hlav, čímž se vylučuje sňatek dbalý práv.
Budem muset ženy hledat v přespolí, Petra z očí sejde a snáz přebolí. Brzy na to parta rozpadne se v prach a své místo najde v našich vzpomínkách.
Publikováno: září 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/petra-a-parta.jpg) |
LÉTAVICE
Krásu svou halíš v temné kápi, okna tvá střeží pevná mříž. Bojím se, že tě mnohé trápí, životem neseš těžký kříž.
Něco mě nutí s tebou chodit po křižovatkách osudu. Toužím tvou duši vysvobodit dřív, než tu s tebou nebudu.
Brzy už dohoří má svíce a ty se ztratíš v zákrutách. Ubohá moje Létavice, mám o tvé křehké srdce strach…
Publikováno: červenec 2015
|
![Ilustrační foto Ilustrační foto](fotos/bican15/letavice.jpg) |
PLÁN
Lásko, můj plán je křišťálově prostý. Pro tvoje oči spálím všechny mosty a rozprostřu své rozhodnosti sítě, abych byl s tebou denně v jednom bytě.
Nic jiného mě vlastně nezajímá. Bez tebe je v mém srdci tuhá zima, co promění jej v rampouch ojíněný, ač hýčká obraz milované ženy.
Děvenko něžná, přijmi ruku moji. Vždyť jsem muž, co žít bez tebe se bojí a pro tvou lásku spálí všechny mosty. Lásko, můj plán je křišťálově prostý.
Publikováno: červenec 2015
|
![Ilustrační foto Ilustrační foto](fotos/bican15/plan.jpg) |
HLEDÁNÍ
Na procházce po Hranicích v letním vánku viděly mé oči krásnou Indiánku. Koupala se na zahrádce v slunci zlatém a svůj štíhlý nos krčila nad salátem.
Nezapírám, měl jsem oči jenom pro ni, svírala mě úzkost, že se zakaboní až přisednu k její židli bez vyzvání. Naštěstí to bylo plané strachování.
Usmála se na mě řadou bílých zoubků, já jí zrakem kontroloval oční hloubku a měl pocit, že mi v žilách oheň víří. Ani nevím, co jsem honil po talíři.
Domů jsme šli ruku v ruce kalným ránem, druhý den mi odletěla eroplánem a já marně po Hranicích v letním vánku hledám svoji čarokrásnou Indiánku.
Publikováno: červenec 2015
|
![Ilustrační foto Ilustrační foto](fotos/bican15/hledani.jpg) |
PADESÁTNÍCI
Když jsme byli ještě děti chtěli jsme si hrát, jenže čas jak vítr letí, je nám padesát.
A tak v baru nebo kině sejdeme se zas, při sklence či pochutině zbrzdíme ten čas.
Nedáme si rýhou vrásek kazit hezký den, při polibku prvních lásek vrátíme svůj sen.
Nebudem se bránit touze něhu brát i dát. Nejsme ještě staří, pouze je nám padesát.
Publikováno: červen 2015
|
![Ilustrační foto Ilustrační foto.](fotos/bican15/padesatnici.jpg) |
POLOPRÁZDNÉ VLAKY
Při cestě do Napajedel z Hranic na Moravě natrefil jsem ve vlaku na spolužáka Lexu.
Seděl v kupé s cigárem a nevypadal zdravě, padesátník živořící bez peněz a sexu.
Dali jsme se do řeči a po nějaké době míjely nás vzpomínky jak poloprázdné vlaky.
Klapky z očí spadly a já potvrdil sám sobě, že jsem na tom jako Lexa beze zbytku taky.
Slušný člověk dneska nemá na zlý život páky…
Publikováno: červen 2015
|
![Koleje - ilustrační foto. Koleje - ilustrační foto.](fotos/bican15/prazdne-vlaky.jpg) |
SOVIČKA
Myslel jsem, že sovička největší má očička na slunci i ve stínu.
Pak jsem potkal Martinu a můj názor na sovy pozbyl nádech růžový.
Ona totiž Martina ať už bdí či usíná svoje velká očička stěží schová pod víčka.
Tak jí říkám Sovička !!!
Publikováno: červen 2015
|
![Sova - ilustrační obrázek. Sova - ilustrační obrázek.](fotos/bican15/sovicka.jpg) |
HEZKÁ CHVILKA
Větřík si vesele pohrává s lehkými blůzkami dívek, nebe jak hladina modravá paprsky motá do cívek a vůně šeříků omamně v korunách stromů se ztrácí. Paletu barev jak v reklamně vnímají lidé i ptáci co zpěvem z tisíců hrdélek chválí stav božího díla. Sukénky s oblinou prdelek skrývají dráždivá kila a já si v parku na lavičce užívám svět s vlídnou tváří, i když mě v postranní uličce čeká jen vidina stáří.
Publikováno: červen 2015
|
![Ilustrační foto Ilustrační foto.](fotos/bican15/hezka-chvilka.jpg) |
SOCHA
Šeptala mi jedna socha že se mojí krásou kochá a že mi chce vlepit zkrátka velkou pusu na rovnátka.
Řekla jsem jí: „Socho milá pro to jsem se nezrodila vždycky budu proti tomu a jdu odtud rovnou domů!“
Cestou se mi rozleželo co se vlastně všechno dělo a já pro to sochy snění v srdci našla odpuštění.
Na nebi když hvězda stála do lože jsem uléhala se vzpomínkou na tu trochu něžně roztouženou sochu.
Publikováno: červen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/socha.jpg) |
VĚČNÉ POKUŠENÍ
Jsi moje věčné pokušení, to přece lásko dobře víš. Jako ty žádná dívka není, v náruči tvé mám něžnou skrýš.
Máš ráda věci z černé kůže a mně snad taky trošičku. Za svým si jdeš i přes kaluže s perličkou slzy na víčku.
Líbáš mě s každým rozedněním perlivou chutí bílých vín. Ty jsi mým věčným pokušením a já tvůj víc než věrný stín.
Publikováno: červen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/vecne-pokuseni.jpg) |
KMOTŘIČKA SMRT
Kmotřička Smrt si nevybírá, bezhlavě seká kolem sebe. Pod její kosou pekel síra zastře i modrý blankyt nebe.
Kmotřička Smrt se bez lítosti prožene srdcem, nezná vinu. Odešle duši, krev a kosti na cestu do údolí stínů.
Kmotřička Smrt má ráda nářky, asi ji sotva kdy co mrzí. Žene svou bárku bez překážky po moři vyplakaných slzí.
Publikováno: červen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/kmotricka-smrt.jpg) |
ANDĚL STRÁŽNÝ
I tělo zlomené chorobami krása žen k životu zve a mámí. Tak i já, stařík pro krchov zralý, napnul své poslední funkční svaly, když za mnou přišlo hned po vizitě jak louka svěží a krásné dítě. Chvíli jsme mluvili o počasí, o kráse slunečných dnů a já si mimoděk povšiml, jak mi zhusta napadrť zlámaná kostra srůstá. Než jsem se nadál tak odešla mi, ale jak říkají všichni známí jsem díky kouzlu té krásné ženy tak nějak k lepšímu proměněný. V duchu mi důstojně zní hlas vážný, že to byl nejspíš můj anděl strážný.
Publikováno: květen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/andel-strazny.jpg) |
KALNÉ RÁNO
Po noci plné alkoholu trvalo dlouho, než jsem procit. U nohou politého stolu seděl jsem v prádle a měl pocit, že nejsem doma, ale v chlívku. Hladový kocour na mě civěl, pak se mi skryl za mrtvou dívku a já v tu ránu vystřízlivěl. Ležela jako zvadlá kytka, mlčící důkaz něčí viny, přes bledě mramorová lýtka úsvit jí kreslil temné stíny. Na hrudi měla velkou krysu a šíji jako Afrodita. Hledal jsem náznak kompromisu, trosečník, co se stébla chytá, když náhle její zkřehlá ruka dotkla se mého obličeje. Ten letmý dotek zahnal muka a já už tušil, co se děje. Střízlivé jitro smázlo chmury, po mrtvé dívce ani zdání. Polibek odvál noční můry a z krysy zbylo tetování.
Publikováno: květen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/296kalne-rano.jpg) |
KLARISA
Ladným krokem kráčíš světem ve smutečním hávu, černá barva dominuje tvému šatníku. Svojí krásou pleteš mně i mladším klukům hlavu, když na špičkách mezi ohni tančíš publiku.
Je ti fuk, co na tvůj způsob žití řeknou lidi, intriky a ostouzení z vlastní praxe znáš. Kdo chce, ať se za své viny bičuje a stydí, ty to nemáš zapotřebí, čisté srdce máš.
Za děti a kamarády prodala bys duši, pro sebe jsi od života nic moc nechtěla. Ať si roky uhánějí, pořád ti to sluší, jsi má něžná tanečnice ohněm zardělá.
Publikováno: květen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/klarisa.jpg) |
POSLEDNÍ DOTEKY
Přiložím své rty k tvému čelu s vědomím, že je krásné žít. Tvůj pel mě láká jako včelu co touží nektar z květů pít.
Přiložím své rty na tvá ňadra vzedmutá v mihotání svíc. Máš vůni lískového jádra, opájím se jí čím dál víc.
Přiložím své rty na tvá ústa a ve tvém klíně spočinu. Budu se třást jak duše pustá, již úsvit lapil při činu.
Přiložím své rty k tvému lýtku, dokud tě ještě můžu mít. Za rok mi na hrob koupíš kytku a já o tobě budu snít...
Publikováno: květen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/posledni-doteky.jpg) |
PODMANIVÝ PŮVAB
Jediný tvůj pohled ze mě sochu udělal to se mužům stává když jim láska do snů vkročí. Jenom jsi se koukla a já na ulici stál ochromený podmanivým půvabem tvých očí.
Po nějaké době přišel zatoulaný pes chvíli jen tak lelkoval a pak se ke mně stulil. Kdyby nezaštěkal tak tam stojím ještě dnes jako capart co se mámě ztratil a pak bulil.
Tulák se mnou zůstal ale ty jsi zmizela netuším kam zavály tě tvé životní cíle. Chodím s Tlapkou do polí a často docela vzpomínám na setkání a velikost té chvíle.
Stárnoucí chlap se psem jehož srdce patří víle.
Publikováno: květen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/podmanivy-puvab.jpg) |
PLES
Ve snu jsem tě lásko viděl na parketu, vznášela ses jako motýl po aleji. Mladí muži hltali tvou siluetu, ženy bledly od závisti v obličeji.
Stál jsem venku za proskleným křídlem dveří, cítil rychlý tep a že mě nohy zebou. Jako můra co plamenu svíce věří dal bych život za jediný tanec s tebou.
Ples byl v plném proudu, sálem tango znělo, hladily tě dlaně mnoha tanečníků, když tu náhle úsvit zlíbal moje čelo dřív, než zkřehlá ruka zmáčkla dveřní kliku.
V rozházených peřinách snad čtvrthodinu budila se k životu má duše zbitá. Díky ránu na tvé hrudi nespočinu, zůstala jen touha, stesk – a realita...
Publikováno: květen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/ples.jpg) |
VŠEDNÍ DEN
Přerovem ranní vlak uhání, průvan z děr čechrá mi tupé. U trati zevlují Cikáni tak jsem rád, že sedím v kupé.
Co nevidět budou Hranice, vystoupím a dám si sváču. V bufetu hranické stanice vyruším figury spáčů.
Nad plotem z půllitrů dřímají scvrklí jak plesnivé fíky. Zvednu se a skoro potají poběžím tmou do fabriky.
Padá sníh, cesta je zavátá, ale já nedbám na splíny. V práci mě čekají děvčata krásnější než manekýny.
Dřív než se naději, bude čas vydat se po šichtě zpátky. Venku stín temnoty vládne zas, všední den v zimě je krátký.
Profičím večerní krajinou s bílými větvemi stromů a k smrti znaven za rodinou vrátím se rychlíkem domů.
Publikováno: květen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/vsedni-den.jpg) |
BROKOLICE
Nedaleko Jilemnice roste velká brokolice. Košatí a v celé kráse podmanivě zelená se.
Každý večer s konví vody bleskurychle sejdu schody a zalévám v noci stínu tuhle křehkou zeleninu.
Zdá se mi, že na mě čeká, rozpíná se do daleka a je v celé zemi zdejší brokolicí nejkrásnější.
Denně se zelenou kráskou rozprávím a planu láskou i když vím, že všechno změní její brzké usmažení.
Publikováno: květen 2015
|
![Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek](fotos/bican15/60brokolice.jpg) |
ABRAHÁMOVINY
Člověku hlava se zamotá, když po půl století života vzpomíná, co prožil za mlada. Stěží své emoce ovládá. Myslí na mámu i tatínka a už ho všetečná vzpomínka nese jak na křídlech za láskou i s nevyslovenou otázkou proč si ho nevzala za muže, byť na to odvětit nemůže. Co naplat, život šel jinudy, přinášel výhry i ostudy a bárku osudu žene již s plnými plachtami smrti blíž. Zbývá jen přemítat bezděčně, zda plula vpřed a ne zbytečně.
Publikováno: únor 2015
|
![- - -](fotos/bican15/abrahamoviny.jpg) |
TRÁPENÍ
Den co den se topím v hlubinách tvých očí, lákají mě víc než můru plamen svíc. Patřím k těm, co vždy a bez rozmyslu skočí do omamných vírů krásných zřítelnic.
Na tvůj pohled neznám dávku protijedu, vždy mě zbaví vůle, srdce ochromí. Vzdorovat tvým řasám vůbec nedovedu, patří ti má duše, sny i svědomí.
Za jediný dotek dal bych život v sázku, ty však nejsi má a to se nezmění. Nezbývá než dále trpět pro svou lásku, dokud nezbaví mě smrtka trápení.
Publikováno: únor 2015
|
![- - -](fotos/bican15/trapeni.jpg) |
NOVOROČNÍ POLIBEK
V Hranicích když rozestřela doba temný háv, byl jsem z očí tvých i těla zbaven všech svých práv.
Kolem plno lidí stálo, učiněný rej, ale i tak se mi zdálo, že jsme mimo děj.
Polibek v té skrýši noční rozzářil mi líc. Pro tebe byl novoroční, pro mě mnohem víc.
Jako by se motýl něžný otřel o mou tvář. Díky tobě si den běžný připjal svatozář.
Těžko se mi odjíždělo prázdným spojem pryč. Úsvit zaklel co se dělo, zůstal stesk – a chtíč …
Publikováno: únor 2015
|
![- - -](fotos/bican15/novorocni-polibek.jpg) |
REJ JISKER
Mou stárnoucí duši hřejí vzpomínky na šibalsky roztančené plamínky, které Boca Fuego pro přátele rozsvěcuje vážně, leč i vesele.
Bylo to tak po léta a bude dál, za to ručí Jelimán, všech ohňů král, co se svojí zapálenou družinou hrad od hradu táhne naší krajinou.
Návštěvníky zbaví běd a nesnází také v roce, který právě přichází. Pročež – žádné strachy lidé vážení, Boca vám svět na rej jisker promění !!!
Publikováno: únor 2015
|
![Rej jisker Foto Rej jisker](fotos/poezie/zkl21a201-brouseni.jpg) |
PANDA
Nedělej si mámo srandu, Ježíšek je pro mrňata! Běž do ZOO, kup mi pandu, nechám otevřená vrata, ať s ní můžeš na verandu.
Snaž se vrátit brzo zpátky, nenuť mě to říkat znova, nemám čas na tvoje hrátky. Chceš-li k stáru do domova, cuchej dál mých nervů drátky !!!
Publikováno: únor 2015
|
![Panda Foto Panda](fotos/poezie/106598324pandawavenews-large-trans--eo-i-u9apj8ruoebjoaht0k9u7hhrjvuo-zlengruma.jpg) |
NARODIL SE JEŽÍŠEK
Narodil se Ježíšek, dáváme si dárky. U stromku cpem do bříšek kapra, šnaps i párky.
Na sjezdovce u lesa půjdem prohnat sáně. Roztržená nebesa bíle zdobí stráně.
Stulíme se pod jmelí před návratem zpátky. Zkřehlí, ale veselí oslavíme svátky.
Narodil se Ježíšek, setřem chmury z čela. Zahřeje nás kožíšek cestou do kostela.
Publikováno: únor 2015
|
![- - -](fotos/bican15/narodil-se-jezisek.jpg) |
VZPOMÍNKA NA LÉTO
Vítr honí po ulicích vločky bílé, mráz na okna čmárá květy rozpustile a já v teple skryt před dotíráním zmrazků vzpomínám na svoji velkou letní lásku.
Vidím ji, jak stála u své šatní skříně, rovnala si blůzičky a v jejím klíně zázračně ten prázdninový večer dlouhý uzrával plod naší podmanivé touhy.
Druhý den šla do kantýny pro obědy, tehdy jsem ji v pase objal naposledy. O půl jedné volala mi policie, že je těžce zraněna a ještě žije.
Než jsem stačil zmáčknout kliku ve špitále, moje láska zhasla v operačním sále. Řekli mi, že udělali víc než všecko, přesto si smrt vzala ji i naše děcko.
Nevím, komu za tu bolest dávat vinu, řidič co je zabil ujel z místa činu a já po odchodu ze smuteční síně brečel do voňavých blůzek z šatní skříně.
Život se mi vleče bez cíle a líně...
Publikováno: únor 2015
|
![Ilustrační foto Ilustrační foto.](fotos/obalky15/vzpominka-na-leto.jpg)
|
Starší tvorba
|