Vilém Nekuža
To rožnovské náměstíčko,
to je pěkná paráda,
plno kvítí, jeden by řek –
botanická zahrada!
Na obzoru vypíná se
od kapličky pupíček,
dítko skáče po fontánce,
spadl mu tam dudlíček.
Dva kopečky prima zmrzky
dá si capart maličký,
dospělák má jinší chutě,
srká šálek kávičky.
Copak je to z dálky cítit?
To už každý moula ví –
není to nic jinačího,
nežli chleba voňavý.
Někdy je tu celkem klidno,
jak by se nic nedělo,
zato jindy, o jarmarku,
to je, pane, veselo!
Pokud je tu nepořádek,
či je něco omšelé,
o všechno se postarají
na radnici konšelé.
Když jdu kolem, na lavičce
paní paní povídá:
„Proč bychom se netěšili,
když nám pánbu zdraví dá?“