Mám před sebou tři fotografie, o kterých toho moc nevím – ale je jim letos právě sto let a zajímavým způsobem spolu souvisí:
- Na první je můj dědeček v r. 1914, kdy narukoval do první světové války – bylo mu 33 roků
- Na druhé je jeho mladší bratr, pravděpodobně rovněž v r. 1914, jako třiadvacetiletý důstojník c.k. rakousko-uherské armády
- Třetí je amatérská fotografie mého tatínka rovněž z roku 1914, kdy mu byly dva roky;
- na této fotografii je zajímavý rub s textem, psaným tužkou; je bez poštovní známky, s tužkou psaným „Feldpostkarte“ (lístek polní pošty) s razítkem „Hranice – Mährische Weisskirchen“, kterým posílá „Absender K.Hon k.k. L. I. Reg 15“ (odesilatel K. Hon, c.k. pluk č.15 pěchoty domobrany) blahopřání své mamince, mojí prababičce v Přerově k narozeninám, které zní:
Drahá matinko!
K Tvým milým narozeninám přijmi mé srdečné blahopřání.
Bůh popřej Tobě stálého zdraví, a aby ses dočkala návratu všech Tvých drahých.
Ruce líbá Karel, současně Marie a děti.
K tomu jen dodatek – oba bratři se vrátili až po válce, Karel byl na ruské frontě a Jiří v Itálii (bojoval na Piavě); Karel zemřel v r. 1943, takže si ho nepamatuji, Jiří sloužil v čs. armádě jako důstojník letectva – zemřel v r. 1970 a na toho si dobře vzpomínám. Bydlel v rodinném domě v Přerově na Horním náměstí a v době mé diplomové praxe v r. 1964 jsem u něj čtrnáct dní bydlel, abych nemusel do přerovské Meopty denně dojíždět. Na první světovou válku nikdy nevzpomínal, za první republiky sloužil v československém vojenském letectvu – před okupací byl v hodnosti plukovníka a zástupcem velitele (jistou dobu i velitelem) vojenského letiště v Olomouci - Neředíně. Za okupace sloužil u tzv. vládního vojska. Po válce byl pensionován a nějakou dobu působil v CO (civilní obraně) jako lektor.
Pavel Hon