HORÁČKOVÁ, Alice. Neotevřené dopisy. Praha: Argo, 2018, 188 s. ISBN 978-80-257-2585-6.

Neotevřené dopisy autorky Alice Horáčkové jsem drapl z regálu tak nějak narychlo, bez většího přemýšlení. Nicméně mne příjemně překvapily a po začtení ponoukly k doporučení ostatním čtenářům. Je to velmi "hrabalovské" čtení o životě svérázné paní Aleny po boku jejího manžela Járy, malíře trpícího duševní nemocí. Alena po Járově smrti nachází balíček neotevřený dopisů psaných ženskou rukou a vlastně tyto jsou odrazovým můstkem celého vyprávění, které je vedeno "pavlačovým" tokem informací ze života paní Aleny. To vše svázáno do strhujícího proudu vyprávění v rámci dialogu s paní Dvořákovou, o době neveselé, ve které lidi žili se svými problémy, radostmi i  láskami.

Pavel Zajíc

CAMERON, Claire. Poslední neandertálská žena. Přeložil Věra KOVÁŘOVÁ. V Brně: Jota, 2018. ISBN 978-80-7565-328-4.

Nakoukněte do minulosti vzdálené 40 000 let, do každodenního života poslední neandrtálské rodiny, která prožívá nebezpečné lovy, přesuny nehostinnou krajinou i zimní odpočinek. Po různých útrapách z ní nakonec zůstane jen těhotná Dívka, která se všemi silami snaží zachránit svůj lid. Další dějová linie je současná a vystupuje v ní archeoložka Rosamunde. Až do pozdní fáze těhotenství s vášní odkrývá svůj nový nález – ostatky neandrtálské ženy! Oba osudy se protnou podobnou zkušeností prožitou v raném mateřství, a čtenář, který je do děje doslova vtažený, pouze žasne, jak je ženský úděl nadčasový. Autorka předvádí skvělý vypravěčský um a k tomu předkládá nové vědecky podložené reálie ze života neandrtálců, kteří vůbec nebyli tak zaostalí, jak se o nich dosud smýšlelo. Ostatně neandrtálské geny tvoří až 6 % DNA moderních Evropanů… Už existuje film „AO: Poslední neandrtálec“ z roku 2010 a nepochybně i tato kniha může posloužit jako vynikající předloha ke zfilmování.  

Eva Lhoťanová

VONDRUŠKA, Vlastimil. Duch znojemských katakomb. Brno: MOBA, 2019. Hříšní lidé Království českého, 24, 285 s. ISBN 978-80-243-8624-9.

Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále tentokráte do Znojma. Je to klasická historická detektivka pana Vondrušky. Oldřich s Otou pátrají ve sklepeních a nemohou na nic přijít, vrah prostě zmizel někde v katakombách. V románu je dost mrtvých, krásné sklepnice, nechutné rodinné vztahy, tajemná sklepení, nesympatičtí mnichové,  zahradník, atd. Ale na konci jsem se pěkně nasmála tomuto výroku: …….“Když Oldřich z Chlumu odcházel z chrámu, řekl panoši Otovi v dobrém rozmaru: „Tenhle případ se určitě zapíše do dějin zločinu v našem království, protože se ještě nikdy nestalo, aby vrahem byl zahradník.“ Takže už znám dobu, od které se datuje tento výrok. Je to druhá polovina 13. století.

Ilona Kroupová

HARRIS, Robert. Index hrůzy. Přeložil Pavel KAAS. Zlín: Kniha Zlín, 2014. Fleet, sv. 58, 325 s. ISBN 978-80-7473-163-1.

Alex Hoffmann – záhadná postava, jeden z nejbohatších lidí světa, zároveň však vědec, který se svým společníkem investičním bankéřem, vyvinul Alex - převratnou formu umělé inteligence, která sleduje lidské emoce, což jí umožňuje předvídat pohyby na finančních trzích se záhadnou přesností. Autor se vyhnul v knize zaplevelení postavami a de facto pracuje s ústřední čtveřicí, kterou doplňuje maximálně deset postav, jejich role je čistě dějová, není proto potřeba podrobný popis, ani vývoj.
I když je to dobře napsané, není to nakonec příliš originální příběh. Nádherně rozjetá zápletka v příběhu trpí plytkou pointou a závěrem nudným k naštvání.

Michal Hurta

VOKURKOVÁ, Františka Sylva. Zelenější tráva. Praha: Maxdorf, 2018, 189 s. ISBN 978-80-7345-586-6.

Románová prvotina čtrnáctileté autorky je milým nahlédnutím do jejích tvůrčích myšlenek a povzbuzením pro všechny začínající autory. Její introvertní hrdinka Serafína žije ve svém literárním světě, kam utíká před dennodenní realitou šedé a neosobní Prahy, a také před nepochopením vlastní matky. Ze všeho nejvíc touží po tom, vrátit se za otcem do rodné slunné, temperamentní, barevné a voňavé jižní Itálie. Prožíváme s ní nečekaná přátelství, první lásky a změny, jež v jejím životě tato setkání vyvolají.

Jitka Slezáková

CeDírna

HYDE, Karl. Edgeland. USA: Hip-O Records, 2013.

Edgeland je debutovou deskou půlky elektronického dua Underworld - Karla Hyde. Co říct o této nahrávce? V prvé řadě nečekejte tepající taneční beaty. To, co uslyšíte, budou písničky, které budou mít blíže třebas k Laurie Anderson (jen budou méně experimentovat s melodií a repetitivy), budou pomalejší, pracovat s kytarovými loopy a zvuky piana. Docela dobře si lze představit, že by Edgeland posloužil i jako soundtrack k nějakému filmu. U mne nejvíce asociuje probouzení se. A u toho bych to asi i nechal. Je to ideální soundtrack k sobotnímu pomalému vstávání z postele. A ještě je důležité připomenout, že Karlu Hydovi byl spoluhráčem a spolutvůrcem multiinstrumentalista Leo Abrahams, který spolupracoval mimo jiné s Brianem Enem, Brettem Andersonem (Suede) nebo Davidem Byrnem. Poslechněte.

Barbara Barbara, we face a shining future. USA: Smith Hyde Production, 2016.

Zvolna se ještě zastavme u Underworld. Do hudebního koutu si našla cestu jejich zatím poslední deska Barbara, Barbara, We Face a Shining Future, která spatřilo světlo světa v roce 2016. Underworld na něm pokračují v hledání ideální kombinace dusajících technotanečních pasáží a pomalu pulsujících a vyklidněných ploch, tvořících hitové podhoubí, které si budete pamatovat i za pár let. Síla téhle kapely je v momentech, které když zaslechnete budete vědět, že je znáte, ale bude vám trvat než je přesně zařadíte. Už jen úvodní motiv v písni I Exhale, dva tóny, které se celých osm minut nemění, ale vše se odehrává okolo nich je geniální. Anebo Low Burn, píseň, kterou když posloucháte a koukáte nad sebe do mraků, dokáže úplně vyprázdnit Vaši hlavu. Písní je tam "pouze" sedm, ale každá jedna zaslouží být zmíněna. Dovolím si ještě připomenout poslední Nylon Strung, která je dle mého tou nejlepší. Nicméně, posouzení ponechám na posluchačích.

V paralelním vesmíru. Praha: Full Moon Agency, [2017].

Třetím do tria je deska vsetínského rodáka Františka Segrada - V paralelním vesmíru, které vyšlo  roce 2017. Myslím, že by mohla bavit všechny věkové skupiny, přestože je Františku Segradovi přes šedesát. Na třinácti, povětšinou pomalejších, skladbách alba se autorsky podíleli Xavier Baumaxa, Radůza, Petr Linhart a další. Z písní dýchá životní klid, krásný zpěvákův hlas a nepitomé texty, které jsou obuty do hezké češtiny. V bookletu doprovází hudbu fotografie Jindřicha Štreita, jako celek deska drží velmi kompaktně pohromadě a  posluchačům přináší to nejcennější. Hezké chvíle při poslechu. Neznáte-li, poslechněte.

Pavel Zajíc