Středa 10. května / začátek čtení v 18.00, 19.00 a 20.00 / knihovna, ZUŠ, knihovna VMP
Na různých místech města se během jednoho večera budou číst ukázky z knih současných evropských spisovatelů.
1. čtecí místo: ZUŠ
Čte: Magda Štěpánková
Knihu: Griet Op de Beecková - Pojď sem, ať ti můžu dát pusu (Belgie)

2. čtecí místo: Knihovna VMP
Čte: Zbyněk Terner
Knihu: Szcepan Twardoch - Morfium (Polsko)

3. čtecí místo: knihovna
Čte: Ctib
Knihu: Joachim Meyerhoff - Kdy bude konečně zase všechno takové, jaké to nikdy nebylo (Německo)
Akce se koná ve spolupráci s Českými centry.
FB událost.

1. čtecí místo: Základní umělecká škola, třída zpěvu

Čte: Magda Štěpánková
Knihu: Griet Op de Beecková - Pojď sem, ať ti můžu dát pusu

Magda Štěpánková je učitelkou na ZŠ Sedmikráska a členkou Valounů - valašskomeziříčské ligy v improvizaci.

Griet Op de Beecková: Pojď sem, ať ti můžu dát pusu (Belgie)
Překlad: Adéla Elbel, Host 2017
Griet Op de Beecková (* 1973) je vlámská spisovatelka a žurnalistka, v letech 1994–2004 působila jako divadelní dramaturgyně. Za svou prvotinu Výš než v sedmém nebi (2013; česky 2015) získala Bronzovou sochu za nejlepší nizozemsky psaný debut a byla nominovaná na řadu dalších ocenění. Svůj druhý román Pojď sem, ať ti můžu dát pusu vydala o rok později.
Román Pojď sem, ať ti můžu dát pusu, je bezostyšně upřímným příběhem o tom, proč se stáváme tím, kým jsme. Mona jako dítě, jako čtyřiadvacetiletá dívka a jako pětatřicetiletá žena. Román o dětství, ale také o rodičovství. O zlomených lidech a o tom, jak neúmyslně ubližují ostatním. O tom, kde končí odpovědnost a začíná vina. O tajemstvích a samotě. O nemoci a mlčení. O tom, jak je nebezpečné být silný. O zapomínání a neschopnosti zapomenout. O odvaze zachránit sebe sama. A samozřejmě také o lásce. Protože ta je vše, co máme, nebo alespoň téměř vše.

ZUŠ - budova
Základní umělecká škola v Rožnově pod Radhoštěm má své sídlo v rekonstruované budově původně základní školy v rožnovském dolním parku, jejíž stavba byla zahájena r. 1914, ale po dobu 1. světové války přerušena a dokončena až v r. 1919. Postavena je podle plánů arch. V. Fischera z Brna, ozdobena freskami v podobě státního a městského symbolu, také obrazy se vzdělávací tématikou.

2. čtecí místo: Knihovna Valašského muzea v přírodě

Čte: Zbyněk Terner
Knihu: Szcepana Twardocha - Morfium 

Zbyněk Terner je muzikant a zpěvák jazzu, swingu, blues. V současnosti vystupuje sólo nebo se skupinou Astmatic či swingovým orchestrem Jet Set Big Band. Je spoluorganizátorem festivalu Jazz menu.

SzczepanTwardoch: Morfium (Polsko)
Překlad: Michael Alexa, Host 2017
SzczepanTwardoch (* 1979) je jedním z nejvýraznějších polských prozaiků střední generace. Narodil se ve Slezsku a téma vlastní národní identity a prolínání slezských, německých a polských kulturních vlivů je pro něj zásadní. Jeho prózy mají často skutečné historické pozadí, které ovšem vypravěč využívá podle svého uvážení a pohybuje se na hranici reálného a fantaskního světa.
Morfium je velký román o antihrdinovi své doby, Konstantinu Willemanovi, „zhýralém džentlmenovi, kurevníkovi a narkomanovi", který se všemožné vyhýbá všem životním rozhodnutím. Kosťa, syn slezské nymfomanky Kateřiny Willemanové a německého aristokrata Baldura von Strachwitze, je vychován jako Polák, nejraději ovšem propíjí matčiny peníze v luxusních podnicích a utrácí ve varšavských bordelech. Hlavní roli v jeho životě hrají ženy, kterým – ač vystupuje jako maskulinní macho – podléhá. Je rozpolcený mezi svou vášnivou milenkou Salome a ctnostnou manželkou Helou, která ho nakonec po vypuknutí války a německé okupaci Polska v roce 1939 donutí zapojit se do odboje, protože se to přeci sluší a patří. A Konstantin přijímá svou misi ve velké válečné hře.

Knihovna Valašského muzea v přírodě sídlí ve Wilkově domě, který byl postaven ve dvou etapách v letech 1850 až 1910. Původně sloužil jako lázeňská budova, v roce 1938 jej koupila rodina Wilkova, která v něm zřídila penzion pro lázeňské hosty. Muzeum jej koupilo v roce 1986, byl několikrát přestaven a v roce 2015 zrekonstruován.

3. čtecí místo: knihovna

Čte: Ctib
Knihu: Joachim Meyerhoff - Kdy bude konečně zase všechno takové, jaké to nikdy nebylo

Ctib (Dan Stibor) je učitel ZŠ, zpěvák skupiny Telefon a skvělý interpret hlasitého předčítání.
Ukázka - Ctib čte povídku Kurta Vonneguta.

Joachim Meyerhoff: Kdy bude konečně zase všechno takové, jaké to nikdy nebylo (Německo)
Překlad: Michaela Škultéty, Plus 2015
Joachim Meyerhoff (* 1967) je německý spisovatel, režisér a divadelní i filmový herec, člen hereckého souboru vídeňského Burgtheateru. V roce 2007 obdržel oceněn Herec roku. Jako literární autor publikoval dosud tři tituly, při jejichž psaní se inspiroval svými zážitky z období dětství a dospívání, pobytem v Americe nebo svým studiem herectví v Mnichově.
Kdy bude konečně zase všechno takové, jaké to nikdy nebylo. Znáte písničku o huse a lišce? No jak byste taky mohli! Vymyslel si ji totiž malý Joachim, když ho po jednom z jeho záchvatů vzteku usadila maminka na zapnutou pračku. Joachim bydlí s rodiči a dvěma staršími bratry v psychiatrické léčebně, kterou řídí jeho tatínek. Díky tomu Joachim odmalička naráží na ne zcela běžné situace: na zádech ho vozí jeden z pacientů a divoce přitom zvoní na zvony, s jiným obyvatelem kliniky Joachim kreslí příčné řezy kočkou a na narozeninové oslavy nepřicházejí upjatí a sváteční hosté, nýbrž Kimberly, která jí raději sedmikrásky než dort. Ovšem když si už dospělý Joachim vybavuje zdánlivě banální a humorné historky z dětství, vysvitne ze vzniklé mozaiky trochu jiný obraz toho, jaké to (ne)bylo.

Historie budovy
Knihovna získala stávající budovu po rekonstrukci tzv. Bergerovy vily. Ing. Richard Berger si ji nechal postavit v roce 1912 nebo 1913 jako rodinnou vilu. Po něm tento objekt vlastnil majitel textilní továrny Leo Brill, jež umírá v roce 1933 a dědicem se stává jeho žena Žofie a děti Jiří a Vilemína (provdaná Pöttingerová). V roce 1940 odkoupil od Žofie Brillové továrnu Němec Josef Kudlich (majitel pletárny na Dolní Bečvě) formou arizování židovského majetku. V roce 1945 připadla textilní továrna jako válečná kořist Sovětskému svazu. Od roku 1945-1949 sloužila jako část fondu národní obnovy. Od roku 1949-1989 byla přidělena n.p. LOANA jako mateřská školka. Po čtyřletém chátrání se vila dočkala rekonstrukce, provedené firmou UNIAT, na základě projektu Ing. Arch. Lubomíra Hromádky. Od prosince 1993 slouží jako Městská knihovna s kompletními službami pro čtenáře.

Reportáž TV Beskyd: