Středa 11. května / 18.00, 19.00 a 20.00 / Pivovar, Crears, knihovna
Li­te­rár­ní­ hap­pe­nin­g přiblíží návštěvníkům netradičním způsobem současnou evropskou literaturu prostřednictvím série veřejných čtení a zároveň oživí večerní město jedinečnou akcí.
Na různých místech města během jednoho večera budou číst známé osobnosti ukázky ze zajímavých knih. Čtení začne vždy v celou hodinu 18.00, 19.00 a 20.00 a bude přibližně trvat 30 minut tak, aby se účastníci stihli přesunout na další místo.
Vstup zdarma.
FB událost akce.
Ve spolupráci s Českými centry, Rožnovským pivovarem a Galerie CreArs.

1. čtecí místo: Pivovarská hospůdka (Rožnovské pivní lázně)

Čte: Petr Fiala (zpěvák Mňága a Žďorp)
Knihu: Erri de Luca - Boží hora

Petr Fiala je zpěvák, kytarista a frontman skupiny Mňága & Žďorp.

Erri De Lucca: Boží hora
Překlad: Kateřina Vinšová, Pistorius & Olšanská 2015

Erri De Luca (* 1950) je italský spisovatel, básník a překladatel. Dětství prožil v Neapoli, kam se v psaní neustále vrací. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se aktivně zapojil do politiky v řadách extrémní levice, v devadesátých letech za války v bývalé Jugoslávii řídil kamiony s humanitární pomocí. Jako samouk se naučil hebrejsky i jidiš a do italštiny přeložil několik knih Starého zákona. Psát začal sice velmi záhy, první próza mu však vyšla teprve v roce 1989.

Boží hora je biblické místo. Je to ale také jméno chudé neapolské čtvrti – Montedidio – plné úzkých uliček, strmého stoupání, rozvěšeného prádla a ruchu každodenního života poválečných let, jejíž atmosféru kniha poeticky zachycuje. Boží hora je i vysněný cíl pouti starého židovského ševce, pocházejícího odkudsi z východní Evropy, který přežil holocaust a rád by do Palestiny, ale hříčkou osudu došel právě jen na Montedidio. A Montedidio je domovem třináctiletého chlapce, který zanechal školy a zaučuje se v truhlářské dílně, rozpráví s moudrým ševcem, trénuje se v hodu bumerangem, je zasvěcován do milostných hrátek stejně starou, ale zkušenější dívkou ze sousedství a přitom se rychle osamostatňuje a dospívá.

Pivovarská hospůdka je součástí Rožnovského pivovaru. Můžete zde ochutnat vlastní kvasnicové speciály, které zde vaří. V únoru 2016 slavil pivovar úspěch na mezinárodní pivovarnické soutěži v Českých Budějovicích s polotmavým 13stupňovým Rothschildem a světlým 16stupňovým Popperem, za něž získali zlaté medaile, černý 16stupňový Habsburg byl bronzový.

Historie

Historie vaření piva v Rožnově sahá do roku 1712. Byl v rukou významných šlechtických rodů Žerotínů, Fürstenberků, Kinských, Rothschildů. Zdi pivovaru však pamatují již dobu Přemysla Otokara II., za jehož panování byl vybudován Rožnovský hrad, z jehož zdiva byl následně pod kopcem vystaven pivovar.
Z důvodu stále rostoucího výstavu piva byl areál parostrojního pivovaru často rozšiřován, nebot se měnila během věků technologie výroby. Z původní výroby svrchně kvašeného piva, které se dochovalo v západních zemích, se přecházelo na tzv. spodní kvašení, což znamenalo potřebu větších prostor spilek a ležáckých sklepů. Na konci 18. století byly pod horou Kozák přistavěny další 3 sklepení a nad nimi sýpky.
Po válce byl pivovar zásadne rekonstruován. Byla zakoupena moderní měděná varna, která byla po znárodnění přerovským pivovarem v lednu 1949 byla vyřezána, aby následně skončila ve šrotu. Obdobný osud čekal celou technologii pivovaru. Některé technologické součásti vč. stovek ležáckých sudů byly převezeny do Přerova...
Poslední výstav se uskutečnil v lednu roku 1949.

2. čtecí místo: Galerie CreArs

Čte: Marcela Holubcová (herečka)
Knihu: Kattja Kettu - Porodní bába

Marcela Holubcová je herečka pocházející z Rožnova pod Radhoštěm. Začínala v Divadle „M" v Českých Budějovicích v roce 1993 o dva roky později přestoupila do Klicperova divadla v Hradci Králové, kde setrvala 13. sezón. Nyní je na volné noze a hostuje v Divadle v Celetné, v Národním divadle, na Nové scéně a v divadle Letí. Spolupracuje také s Letními shakespearovskými slavnostmi.

Katja Kettu: Porodní bába
Překlad: Jitka Hanušová, Argo 2015

Katja Kettu (*1978) je finská spisovatelka a režisérka animovaných filmů, takže své světy ztvárňuje jak slovem, tak obrazem. Po studiích animace a finské literatury žila v Tallinnu a Londýně, až nakonec zakotvila v Helsinkách. V jejím psaní se setkává krása s ošklivostí, nevinnost se zvrhlostí. Kritika i čtenáři oceňují mimo jiné její originální poetický jazyk čerpající například z laponského dialektu nebo z tradice magického realismu.

Porodní bába. Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka. Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, vykonává povolání porodní báby. Její život, to jsou cesty v nočním mrazu, pach dezinfekce a krev. Všechno se však změní, když potká nacistického důstojníka Johannese, který se „na ni podívá, jak se ještě nikdy nikdo nedíval", a bezhlavě se do sebe zamilují. Hrdinka pak z vlastní vůle následuje německé šiky do vojenských a vězeňských táborů, kde pomáhá jako polní zdravotní sestra. Zatímco dříve však děti vítala do světa, zde se z ní stává anděl smrti a nakonec i ji semelou nemilosrdná kola dějin.

Galerie CreArs je soukromá prodejní galerie současného moderního umění, která byla založená v roce 2008 a od roku 2010 funguje  na nábřeží Rožnovské Bečvy v objektu prvorepublikové vily. Pro sběratelé a zájemce vystavuje díla významných autorů. Prezentuje stylově různorodou tvorbu tuzemských i zahraničních umělců v krátkodobých prodejních výstavách - sochu, malbu, fotografii, grafiku, šperk, autorské sklo. Galerie má v stálé prodejní nabídce díla předních výtvarníků, kteří v galerii vystavovali, nebo je v plánu jejich díla ve formátu autorské výstavy nabídnout. Umělci, kteří vystavovali v roce 2015 – Jilji Hartinger CZ malba, Karel Rossi CZ malba, Braňo Jánoš a Pavol Hammel SK malba, Boris Jirků CZ malba, Peter Pollág SK malba, Igor Kitzberger a Karel Haruda CZ socha, malba.

3. čtecí místo: knihovna

Čte: Ctib
Knihu: Alain Mabanckou – Prasklej Sklenička

Ctib (Dan Stibor) je učitel ZŠ, zpěvák skupiny Telefon a skvělý interpret hlasitého předčítání.
Ukázka - Ctib čte povídku Kurta Vonneguta.

Alain Mabanckou: Prasklej sklenička
Překlad: Tomáš Havel, Dauphin 2015

Alain Mabanckou (* 1966) je jedním z nejvýraznějších současných afrických spisovatelů. Narodil se v konžském Brazzaville, v Paříži vystudoval práva a dnes žije v USA, kde na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) působí jako řádný profesor (Full Professor) frankofonní literatury. Je autorem pěti básnických sbírek, devíti románů, dvou knih esejů a několika publikací pro děti. Jeho dílo bylo zatím přeloženo do patnácti jazyků.

Prasklej sklenička. Kdesi v černé Africe majitel nonstop baru Úvěr odcestoval požádá jednoho svého štamgasta, alkoholika u konce sil, Prasklýho Skleničku, bývalého učitele, milovníka francouzštiny a knih, aby sepsal cosi jako kroniku jeho podniku. Za epizodami zároveň k smíchu i k pláči čtenář objevuje spisovatelovu rodnou krajinu se vší krásou a krutostí, s nádhernou přírodou i s diktátory, se špinavými a temnými zákoutími, ale především s nesmírným bohatstvím tradic a kultury černé Afriky. Tento magicko-realistický román se tak stává skutečnou oslavou tohoto kontinentu i lásky ke čtení. A africký pábitel Sklenička je tím nejlepším příkladem toho, že literatura, potažmo umění, je univerzální, stejně jako jsou univerzální lidské emoce a myšlenky.

Knihovna je veřejný prostor pro všechny, otevřený od pondělí do soboty. Ročně ji navštíví téměř 70 tisíc lidí. Dlouhodobě se potýká s nedostatečným prostorem a bezbariérovou přístupností všech oddělení.
Číst se bude ve vstupní hale knihovny, která je bezbariérově přístupná. Adresa: Bezručova 519.

Historie budovy
Knihovna získala stávající budovu po rekonstrukci tzv. Bergerovy vily. Ing. Richard Berger si ji nechal postavit v roce 1912 nebo 1913 jako rodinnou vilu. Po něm tento objekt vlastnil majitel textilní továrny Leo Brill, jež umíráVstupní hala knihovny v roce 1933 a dědicem se stává jeho žena Žofie a děti Jiří a Vilemína (provdaná Pöttingerová). V roce 1940 odkoupil od Žofie Brillové továrnu Němec Josef Kudlich (majitel pletárny na Dolní Bečvě) formou arizování židovského majetku. V roce 1945 připadla textilní továrna jako válečná kořist Sovětskému svazu. Od roku 1945-1949 sloužila jako část fondu národní obnovy. Od roku 1949-1989 byla přidělena n.p. LOANA jako mateřská školka. Po čtyřletém chátrání se vila dočkala rekonstrukce, provedené firmou UNIAT, na základě projektu Ing. Arch. Lubomíra Hromádky. Od prosince 1993 slouží jako Městská knihovna s kompletními službami pro čtenáře.

Mapa čtecích míst:

Upoutávka na Noc literatury 2016