V roce 2012 získal druhé místo v soutěži Ortenova Kutná Hora pro mladé básníky do 22 let.
Dominik Dvořák natočil podle jeho scénáře krátký film "Ži" (ke zhlédnutí).

Jak jsem se poprvé zamiloval
bylo překrásný léto
chtělo to někam vypadnout, tak
jsem sedl do tramvaje a
tam se to stalo

ležela na zemi
sluchátka na uších
smála se

přišlo mi to tak super, že
jsem si za ní lehl, abych
zjistil, jaké to vlastně je
ležet v tramvaji
paráda
jak jsem mohl doteď stát nebo sedět

vytáhl jsem střep z kapsy a
podal jí ho
ona si ho s naprostou samozřejmostí vzala a
usmála se na mě

co posloucháš? Velvety?
jasně
další úsměv

chytli jsme se za ruce a
byl to ten nejhebčí pocit na světě
byla to ona
úsměv

bylo léto a já
ležel v tramvaji
dal neznámé holce střep
hráli velveti
držel jí za ruku..
a tak jsem jí dal pusu na pusu

tehdy jsem se poprvé zamiloval

O tom, jak jsem byl andělem
jednou ve dvě ráno jsem
šel po čechově mostě vedle
nějakého mladého pána  
ten se na mě podíval a povídá:  
vždycky, když se chci jít zabít, tak
potkám týpka, co vypadá přesně jako ty a
já si najednou připadám
jako kdybych chtěl udělat tu největší pičovinu na světě.
seš snad nějakej pošahanej anděl nebo co?
ukazoval mi, že má místo nohy protézu
a já mu řekl
vždycky na mě vyšla služba
a on
ty vole, ale tohle není žádná prdel.
to není, řekl jsem a
pak jsme si ještě chvíli povídali o Bohu
než jsem odletěl noční tramvají

O tom, jak jsem se jako malý kluk smířil se smrtí
až budu starej
koupím starý dům na stráni u lesa a
budu tam se svejma kočkama, duchama a hejkalama
hrát kopcům na bílé koncertní křídlo a
psát filosofii a
jeden den v týdnu budu scházet do údolí
mezi lidi a vyprávět jim o
svým prapodivným životě
každému
kdo bude ochoten poslouchat a
budu se strašně smát
já
starý blázen
v očích šílenství
a
nakonec umřu
zastavím se na kafe s bohem
budem si povídat o lidech a
o světě
že to byl v podstatě dobrej nápad a
pak se rozplynu v nekonečnu
totálně šťastnej

O tom, jak jsem potkal femme fatale
to bylo v pražským crossu, tam
kde felix holzmann ztratil
aluminiový klíček
hrála na bicí v
pank rokový kapele
o třech akordech
kopala tam do toho v sedmicentimetrových podpatcích
takový boty si už samy o sobě vybíraj ženskou a
já jenom stál a čuměl a
stál a čuměl a
ona tam do toho mlátila s
energií rozmazlený šestnáctky
její zlatý vlasy jí padaly do obličeje a
pak jsem za ní přišel na baru a říkám
ahoj
já jsem Marek
jsem spisovatel
mám iq asi tak sto padesát
hraju na klavír
studuju vysokou školu a
ve volném čase docela úspěšně podnikám -
vezmeš si mě?

Aneta Č.
když jsem jí viděl poprvé
na literárním festivalu
říkal jsem si
že se stanu spisovatelem jenom proto
abych mohl být s holkama jako je ona

a pak jsme spolu obráželi kouzla prahy
osamělá bavlníková pole a
když na mě koukala těma jejíma
hnědýma očíma a červenýma náušnicema
měl jsem pocit
že mi fakt rozumí
že nejsem jenom myš v poli
ale ten
Marek
jak jsem si ho
kdysi vysnil

Poslední aktualizace: 19. 6. 2013