Kold, Jesper Bugge. Zimní muži: román o hrůzách války. Překlad Michaela Weberová. Vydání první. V Brně: Jota, 2017, 374 str. ISBN 978-80-7565-170-9.

Kniha mistrně líčí osudy dvou bratrů za války v Německu a nám čtenářům pokládá otázku, kde leží hranice, kdy ještě můžeme odmítnout zlo.

Markéta Baďurová

OZ, Amos. Jidáš. Přeložila Lenka BUKOVSKÁ, přeložila Mariana FISHER. V Praze: Paseka, 2016, 251 str. ISBN 978-80-7432-769-8.

Mírová cena německého knižního obchodu, Izraelská cena za literaturu, Goethova cena, Cena Fr. Kafky, čtyři ceny za poslední roky jistě avizují skvělého autora. Tento příběh 25 letého studenta, který musí přerušit studium a svou bakalářskou práci na téma Ježíš a Židé a za byt a stravu a malou mzdu dělá společnost chromému vzdělanému starci. Jejich rozmluvy i pře se týkají ale hlavně postavy Jidáše, dle studenta nejvěrnějšího druha Ježíšova. Roli v příběhu sehraje i krásná starší žena, která studenta na tuto službu najme. Pro mne kniha patří do vyšší úrovně literatury.   

                           Pavel Mikulášek

JILÍK, Jiří a Bořek ŽIŽLAVSKÝ. Muž, který viděl démona. Praha: Regia, 2017, 159 str. ISBN 978-80-87866-30-6.

Název knihy vychází z titulu první kapitoly, pojednávající o záhadných událostech z devadesátých let minulého století na kopci Modla, jemuž vévodí mytická kaple sv. Barbory, všeobecné známá pod názvem Barborka. V jejím úvodu autor uvádí: Pověst je něco jiného, než historie… Navštivme tedy zámek v Březolupech, hrad Buchlov nebo kapli Barborka na vrchu Modla. A co víme o hrobu praotce Čecha, věrozvěsta Metoděje a tajemné minulosti zvonu z Nivnice? Autoři nám předkládají jednak historická fakta k jednotlivým příběhům, jednak záhady, pověsti a zkazky s nimi spojené včetně osudů lidí, kteří se těmto záhadám velmi obětavě věnovali. Že se nějaká ta záhada neobjasnila, je možná dobře. I když moc by mě zajímalo jak je to ve skutečnosti s Nivnickým zvonem. Podstata duchařských zjevení se racionálně vysvětlit nedá, ale hezky se o nich čte. Zůstane v nás, čtenářích, zvláštní pocit tajemné nejistoty…

Marcela Slížková

ADLER-OLSEN, Jussi. Marco. Přeložila Kristina VÁCLAVŮ. Brno: Host, 2014, 555 s. ISBN 978-80-7491-099-9.

Jussi Adler-Olsen je autorem detektivních thrillerů dosti profláklým. Jeho romány se mi líbí, jsou napínavé, drsné a zároveň obsahují špetku humoru. Marco je příběh romského chlapce, který se vzbouří rodinnému klanu a jím předurčenému osudu. Souhrou náhod se připlete k mrtvole a celá story se roztáčí. Samozřejmě vše vyšetřuje oddělení Q kodaňské policie vedené komisařem Carlem Morckem, jeho policejními asistenty Rose a Assadem. Příběh je hodně akční až klipový a dokonce to občas zavání groteskou. To se mi asi líbilo nejvíce a navádí mne to k tomu, abych knihu doporučil. Prostě ta kniha něčím vybočuje z řady severských kriminálek, čtenáři tolik oblíbených a vydavateli tolik vydávaných.

Pavel Zajíc

MAJLING, Daniel. Rudo: komiksové povídky. Přeložil Ondřej KAVALÍR. Praha: Labyrint, 2014, 235 s. ISBN 978-80-87260-65-4.

Rudo je třicátník, zatrpklý samotář, který se marně snaží zaujmout „nějakou ženu“. V devíti konverzačních povídkách řeší s kamarády smysl života, víry nebo literatury. Na vše umí najít ironickou poznámku a je při tom vtipný. Pokud vás nepohoršují hlášky typu: „No co, stejně byla pitomá... Představ si, ona si vážně myslela, že v Osvětimi se děly strašné věci jen proto, že ty baráky nebyly postavené podle Feng-šuej“, tak po Rudym rozhodně sáhněte. V roce 2015 za něj Mailing získal komiksovou cenu Muriel.

Alena Srovnalová

PALÁT, Hynek. Železniční motorové vozy z Tatry Kopřivnice. V Brně: CPress, 2017, 144 s. ISBN 978-80-264-1604-3.

Důležitou součástí výrobního programu podniku Tatra v Kopřivnici byla výroba železničních vozů. V knize nalezneme železniční produkci od lehkých kolejových autobusů až po poslední vyráběný typ M131.1. Jedním z nejznámějších motorových vozů byl rychlíkový vůz M 290.0 známý jako Slovenská strela, který byl v kopřivnické továrně vyroben v roce 1936. Unikátní elektromechanický přenos výkonu navrhl vsetínský elektrotechnik Josef Sousedík. Trasu z Bratislavy do Prahy zdolal za rekordní 4 hodiny a 18 minut při průměrné rychlosti 91 km/h. V současnosti je vůz odstaven pod přístřeškem před vchodem do Technického muzea v Kopřivnici a v roce 2010 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Posledním vyráběným typem byl motorový vůz M 131.1 s přezdívkou „Hurvínek“. Těch bylo vyrobeno na přelomu 40. a 50. let 549 kusů, z nichž několik slouží dodnes jako historická provozní vozidla.  Publikace je doprovázena archivními snímky včetně technických nákresů.

Michal Hurta

SOUKUPOVÁ, Petra. Kdo zabil Snížka?. Ilustrovala Tereza ŠČERBOVÁ. Brno: Host, 2017, 146 s. ISBN 978-80-7577-226-8.

Když si Martina přála psa, netušila, že se Snížkem budou samé potíže. Z malého bílého štěněte vyrostl pes, kterého skoro nikdo ve vesnici nemá rád. Dokonce i její máma se ho bojí. A tak když Martina jednoho dne najde Snížka mrtvého, hned ji napadne, že nezemřel náhodou. Opravdu Snížka někdo zabil? Martina se spolu s kamarády Frantou, Kájou a Viktorem pustí do vyšetřování Snížkovy smrti a jejich dobrodružné pátrání přinese nečekaná odhalení.

Ilona Kroupová

HARRINGTON, Karen. Kuráž pro začátečníky. Přeložila Karolína MEDKOVÁ. V Praze: Albatros, 2017, 260 s. ISBN 978-80-00-04760-7.

Hlavní hrdinka dvanáctiletá Mysti nemá život vůbec jednoduchý (ale kdo už v tomto věku, že?). Nejen, že její maminka trpí agorafobií a ona sama u sebe také nějaké příznaky pozoruje, ale nešťastnou náhodou se vážně zraní i tatínek a situace v rodině se vážně komplikuje. K tomu všemu se její nejlepší přítel rozhodl ji ignorovat a stát se hipsterem, aby získal pozornost krásné Sandy. Mysti by nejraději byla postavou z knížky, protože kdyby žila ve vymyšleném světě, třeba by věděla, jak se s tím vším vyrovnat, ale život není kniha a tak si musí poradit sama.

Renata Vinklerová

WEST, Kasie. Po tvém boku. Přeložila Adéla ŠPÍNOVÁ. V Praze: CooBoo, 2017. ISBN 978-80-7544-387-8.

Nešťastnou náhodou zůstane Autumn zamčená v knihovně. Prodloužený víkend před ní a batoh s mobilem a všemi věcmi v autě u kamarádů. Autumn si myslí, že horší už to být nemůže, než přijde na to, že Dax tam skončil v knihovně s ní (on ale záměrně). Moc toho o Daxovi neví, snad že je to samotář a pobýval v polepšovně. Je si ale jistá, že je jen otázkou času, kdy se pro ni přátelé vrátí. Jenže se nevrátí. A tak musí Autumn pár dní hladovět a bavit se s divným klukem. Naštěstí ale zjistí, že Dax není zas tak hrozný a že s i s ním dobře rozumí. Můžou ale jejich pocity přežít konec víkendu a návrat do jejich původních životů? Napínavé a svěží čtení pro teens.

Renata Vinklerová

CeDírna

Prosincové praskání v Ce-dír-ně

Začneme čerstvým přírůstkem: Tomahawk deska Oddfellows. Nahraná v roce 2012. Koho hledat za toutou výbušnou směsí rocku, post-hardcore a experimentu? Jednak je to neutuchající energie zpěváka Mike Pattona (který je veřejnosti nejvíce znám ze svého účinkování ve Faith no More, ale jeho portfolio kapel je daleko širší, navíc stojí za vydavatelstvím Ipecac, které vydává řadu zajímavých alternativních kapel) a inovativní hra kytaristy Duana Denisona (jeho domovskou kapelou byl legendární Jesus Lizard), který bývá řazen k nejvíce inspirativním rockovým kytaristům a v jeho hře slyšíme názvuky metalu, blues, minimalismu a jazzu. Tuto dvojici doplňuje bubeník, který kdysi hrával v kapele Helmet a kvarteto doplňuje baskytara. Oddfellows je doposud jejich poslední oficiálně vydané album a nehýří výraznými hitovými melodiemi, naopak předává přívaly temně valící se energie. Avšak toho, kdo od hudby nečeká chvilkové obluzení, ale naopak ponor do poslechu a rád se vydává napříč neprobádanými vodami, dokáží Tomahawk jistě zaujmout.

Zůstaňme u kytar. Dlouho mi trvalo, než jsem přišel na chuť kapele Priessnitz, původně pocházející z Jeseníku. Asi to byl zpěv Jaromíra Švejdíka, který pro mne tak nějak divně intonuje, a mou snahu srážel. Ale asi stárnu, či jsem překročil kořen švejdíkova odpuštění, nicméně deska Stereo z roku 2006 se mi líbí. Je to vlastně obyčejná kytarovka s nepitomými texty a tak trochu studenou atmosférou. Hudebně se odkazujeme někde do půli devadesátých let ke kapelám jako Wedding Present, The Fall, ale taky třebas českých Toyen. Nepíšu to často, ale líbí se mi také obal CD a celá deska má parádní zvuk, za kterým stojí dvorní zvukař Tata bojs Dušan Neuwerth. Píseň doporučující = Jezero.

Poslední doporučení se týká kantáty Zápisník zmizelého, jejímž autorem je Leoš Janáček. Na CD verzi, která je dostupná v knihovně k půjčení, můžeme srovnat dva interpretační přístupy ke stejné skladbě. Obsahuje totiž nahrávku z roku 1956 a pro srovnání z roku 1985. Skladba samotná je hudební zážitek, avšak ten srovnávací moment je nesmírně zajímavý. Pěvci Nicolai Gedda, Věra Soukupová, Beno Blachut a Štěpánka Štěpánová jsou zárukou kvality a neméně zajímavé je také účinkování klavíristy Josefa Páleníčka na obou nahrávacích relacích. Pokud tuto vrcholnou Janáčkovu skladbu neznáte, poslechněte.

                                                                                              Pavel Zajíc