BOR, D. Ž. Časobraní, aneb, Můj život v sedmi republikách. Praha: Trigon, 2010, 296 s. ISBN 978-80-86159-69-0.

Na rozhlasové stanici Vltava v pořadu Osudy mne zaujala četba z knihy Vladislava Zadrobílka a jeho osud. Byl hermetikem, mystikem, spisovatelem, básníkem, vydavatelem, překladatelem, výtvarníkem a členem hudební skupiny Žabí hlen, industriálního jazzu. Píše nejen o sobě, ale o celé řadě méně i více známých osobností. Cituji z jeho myšlenek : „Lidé chtějí dnes vědět dříve, než začínají tušit a znát ještě předtím, než začnou uhadovat. Jít touto zkratkou znamená narušit cestu mezi srdcem, rozumem a myslí.“ Anebo: „ Věřím, že jednou uhlí nakope člověka“. Knihu napsal autor pod pseudonymem a najdete ji v oddělení naučné literatury v životopisech.

Jarmila Mikulášková

BOLAVÁ, Anna. Do tmy. Praha: Odeon, 2015, 227 s. ISBN 978-80-207-1622-4.

Příběh jakési zpovědi ( psáno v ich formě ) nemocné a osamělé ženy, osaměle vlastní volbou, s málo obvyklou až maniackou zálibou ve sběru léčivých bylin má od začátku nádech apokalypsy. Kapitoly jsou uvedeny vždy jednou bylinou. Podivná kniha! Napřed nevím, o co jde, pak mne to vtahuje, ta její nevšímavost k okolí, ke své postupující nemoci, ta schopnost být fakt součástí bylin, stromů, s nimi dýchat a umírat. Úžasné. Ale ne pro každého. Kdo z nás by dovedl čekat do rána na zázrak rozvití květu divizny? A ejhle, i literární kritici mluví o mimořádné knize 36 leté Jihočešky.

Jarmila Mikulášková

MOORJANI, Anita. Co když je to nebe?: jak jsem se zbavila omezujících přesvědčení a začala opravdu žít. Přeložila Kateřina DREWSOVÁ. Praha: Euromedia, 2017, 188 s. ISBN 978-80-7549-164-0.

Druhá kniha původem indické autorky, která roku 2006 přežila svou smrt, a podává o tom silné svědectví formou textů i přednášek po celém světě (nacházejí se i na youtube). Anita Moorjani v knize nastiňuje, jak přistupovat k životu, aby takové mezní situace nebyly nutné. Zdůrazňuje naprostou nezbytnost lásky k sobě samému, teprve potom je možné milovat někoho jiného. Doporučuje uvést do souladu jak zdravé uvědomování, tak zdravé ego. Vyzařovat hodně světla a přitom se i hodně bavit. Každý den o sobě napsat 5 pozitivních věcí. Být optimisty, ne však nutně pořád pozitivně naladěnými. Díky autenticitě, hodnověrnosti a upřímnosti zařazuji Anitu Moorjani vedle Doreen Virtue a Lorny Byrne, jejichž knihy také naleznete v regálech rožnovské knihovny.

Eva Lhoťanová

KAŠPAR, Tomáš. Krutá hra o tvé zdraví: budeš figurkou, nebo hráčem? : jak vyhrát radost ze života, získat kontrolu a vrátit si zdraví. Hradec Králové: Akademie úspěchu, 2016, 194 s. ISBN 978-80-906020-3-8.

Kniha Krutá hra o tvé zdraví přináší nový pohled na otázky našeho zdraví. Odhaluje mýty, kterými jsme obklopeni, které nám způsobují zdravotní problémy a které nás udržují nemocnými.  Stručně shrnuje a vysvětluje, proč jsme nemocní, proč nefungují diety a proč tloustneme proti své vůli.  Autor tak vyvrací klišé, že tučná strava je nezdravá. Dalším tématem je např. „ moderní mor“ dnešní společnosti a to je cukrovka, která je podle něj vyléčitelná. Odhaluje pravdu o podvodu hyperaktivity u dětí, o vysokém krevním tlaku, o cholesterolové lži, o volných radikálech, o bílkovinách. Kniha nezapomíná ani na duševní stránku, která je nesmírně důležitá a je třeba ji propojovat s tělem. Člověk by měl čistit nejen svoje tělo, ale i mysl a projevovat své emoce. Jedna z knih, která nás donutí se zamyslet nad tím, jak funguje tělo, jaký vliv má na naše tělo strava a určitě každého donutí se zamyslet nad tím, co sám jí. Rozhodně doporučuji každému tuto publikaci přečíst.

 Ivana Barošová

PILÁTOVÁ, Markéta. S Baťou v džungli. Praha: Torst, 2017, 260 s. ISBN 978-80-7215-539-2.

Tomáše Baťu st. a zejména jeho syna zná v Česku každý. Málokdo už tolik jeho bratra Jana Antonína. A ještě méně lidí ví, že to byl právě Jan Antonín, který po smrti svého nevlastního bratra v roce 1932 převzal obuvnickou firmu a dokázal z ní vytvořit nadnárodní prosperující gigant. Hispanistka, novinářka a spisovatelka Markéta Pilátová tak svým románem splácí malý dluh tomuto zapomenutému muži české historie. V románu sleduje život jeho rodiny v brazilském exilu i to jak se (ne)vyrovnává s nespravedlností, která na něm byla vykonána. Nejen, že ho synovec Tomík obral o majetek, ale také byl ve svém milovaném Československu prohlášen za zrádce a nacistu. Co na tom, že ho v té době v Brazílii nominovali na Nobelovu cenu míru. Falešného obvinění byl doma zproštěn až dlouho po své smrti v roce 2007. Nicméně došlo na jeho slova, která napsal, když v roce 1965 umíral: „Pravda vyjde na povrch jako olej na vodu.“

Alena Srovnalová

STASIUK, Andrzej. Bílá vrána: [román]. Přeložil Martina BOŘILOVÁ. Praha: Paseka, 2012, 342 s. ISBN 978-80-7432-249-5.

Bílou vránu jsem četl déle, než jsem čekal. Celé tři měsíc. Pomalu po soustech jsem ukusoval příběh pěti mužů středního věku, kteří se vydávají do zapomenuté krajiny Nízkých Beskyd na pomezí jihozápadního Polska a severovýchodního Slovenska, aby dožili to, co začali žít v dětství, kdy se jejich osudy propletly a přetrvaly celé jejich dospívání, aby se potom rozpletly a v krátkých intermezzech se čas od času vrátily na v dětství nastoupenou cestu. V recenzi serveru iliteratura.cz na tento román jsem četl pěkný příměr, že”genderově orientovaná literární věda si klade otázku, zda existuje něco jako ženské psaní, a hned si na ni kladně odpovídá. Po přečtení Bílé vrány lze bez obav navázat, že jestliže existuje psaní mužské, je jeho představitelem Andrzej Stasiuk.” Ano, je to přesně ten mužský svět, kdy významy slov a činů nabývají rozdílných kontur oproti světu ženskému natož pak rodinnému. Komu bych knihu doporučil? Ponejprv lidem, kteří mají rádi Stasiuka a jeho styl psaní a potom těm, kteří mají rádi knihy o životě. Ryzím, surovém, dramatickém.

  Pavel Zajíc

BALLA, Jaromír. Osoblažsko oknem úzkokolejky: loupežník Hotzenplotz průvodcem svým krajem. Krnov: Advertis, 2010, 226 s. ISBN 978-80-900907-2-9.

Průvodce krajem, ve kterém člověk někdy dlouhé minuty nikoho nepotká. Krajem širokých lánů a polozapomenutých zámků. Ne nadarmo nese kraj přezdívku Slezská Haná. A skrz tento kraj se line jako červená nitka úzkorozchodná železniční trať o rozchodu 760 mm z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. Trať jsem již projel několikrát, snad poprvé v létě roku 89 na jedné z mých prvních železničních poutí.  K velkým lákadlům tohoto kraje patří například zámek ve Slezských Rudolticích, zřícenina hradu Fulštejn v Bohušově či kostel sv. Jiří v Pelhřimovech.

Michal Hurta

SERRANO, Marcela. Deset žen. Přeložila Jana LIŠKOVÁ. Brno: Host, 2014, 331 s. ISBN 978-80-7294-783-6.

Deset žen je znepokojující a překvapivý román, hluboce dojemný a lidský. Marcela Serranová v něm přináší odvážný a objevný pohled na mezilidské vztahy v dnešním světě. Není důležité, odkud pocházejí ani z jakých jsou poměrů. Nezáleží na tom, kolik jim je let a čím se živí. Všechny na bedrech nesou tíhu strachu, samoty, promarněných tužeb a nejistoty. Někdy za to může minulost, se kterou se nelze vyrovnat, jindy přítomnost, jež nepřináší to, co by si člověk přál, nebo nejistá budoucnost, která děsí. Matky, dcery, manželky, vdovy, milenky. Hrdinky tohoto románu přijímají Natašinu výzvu, aby se pokusily pohlédnout na svůj život novýma očima.

Ilona Kroupová

HEDSTRÖM, Ingrid. Vraždy ve Villette. Přeložila Eva NOVÁČKOVÁ. Praha: Knižní klub, 2011, 238 s. ISBN 978-80-242-2880-8.

Kniha, která se odehrává ve fiktivním belgickém městě Villette, má potenciál být příjemným počtením, a pro méně náročného čtenáře detektivek jako já, bude určitě potěšením. Smrt vážené učitelky na přechodu se nezdá býti pouhou náhodou, a proto se Martine Poirotová pouští do vyšetřování, které se rozvine v mnohem větší problém, než se zdálo. Staré tajnosti vyvstávají na povrch a ukazují hrůzné činy, které se děly, a které nesmí být zapomenuty v propadlišti dějin.

David Štrunc

 CeDírna

Další ce-dír-na. Kolikátá už? Nepočítaná, ale doufám, že jste díky ní objevili byť jen jednu dobrou nahrávku. Že si nemám dělat marné iluze? Hm, to nevadí. Pokusím se i v této říjnové něčím přispět.

V jazzové části přibyly dva tituly, které spojuje osobnost klavíristy a skladatele Karla Růžičky. Jedná se CD Cesty/Ways, které bylo nahráno v roce 2007 a potom CD Milénium města jazzu, které nahrál s kapelou Frýdlant All Stars v roce 2014, ve které se objevují takové osobnosti jako Jiří Stivín, Josef Fečo, Martin Zbrožek či Luboš Andršt. Nač se připravit? Očekávejte jazz v podobě ryzí - od melancholie po pořádný nářez. Berte to jako ohlédnutí za tímto fenomenálním jazzovým pianistou, od jehož úmrtí v září uplynul rok.

V sekci vážné hudby přibyly 2 CD Magdaleny Kožené, jejíž kvality nelze zpochybňovat a posluchačům ji ani asi není potřeba představovat. CD Lamento, na kterém Koženou doprovází Musica Antiqua Köln, obsahuje skladby Jahanna Ch. Bacha , Francesca Bartolomea Contiho,  J.S. Bacha, Carla P.E. Bacha a Johanna Ch.F. Bacha, tedy všechny známější členy Bachovy rodiny. Druhou deskou je 2 CD The art of...Magdalena Kožená, které tvoří průřez repertoirem od Monteverdiho po Janáčka, které byly nahrány pro vydavatelství Deutsche Gramophon. Zde můžeme slyšet veškeré nuance jejího přednesu a poznat, proč patří mezi pěveckou špičku ve světě vážné hudby. Veřím, že až doposloucháte, (pokud to tedy dáte) budete koukat do prázdna a mít trochu bezduchý výraz, jako vždy, když se člověk setká s něčím nevšedním. (Mohu se plést) Nicméně, přeji příjemný poslech.

Pavel Zajíc