LUPTON, Rosamund. Dokonalé ticho. Přeložil Věra KLÁSKOVÁ. Praha: Ikar, 2016, 342 s. ISBN 978-80-249-3206-4.

Angličanka Yasmin se vydává se svou desetiletou dcerou Ruby na Aljašku, kde se mají setkat s Mattem, otcem Ruby a nějakou dobu tam strávit. Na místě se Yasmin dozvídá, že Matt přišel pravděpodobně o život při požáru inuitské vesnice Anaktue. Nechtějí tomu uvěřit, ale důkazy ukazují, že Matt se stal opravdu obětí ohně. Když policie zastaví pátrání, rozhodne se přemluvit řidiče kamionu, aby je zavezl do Anaktue. Cestou se řidiči udělá špatně a Yasmin usedne za volant a pokračuje v cestě. Kromě tmy, mrazu a polární bouře jim ztěžuje situaci cisterna, která jede neustále za nimi… někdo je ve tmě sleduje. Napínavý příběh nejen o hledání otce a manžela, ale také o silném poutě mezi matkou a dcerou, která je od narození úplně hluchá a jejich vzájemné lásce.

Ivana Barošová

BELLOVÁ, Bianca. Jezero. Brno: Host, 2016, 186 s. ISBN 978-80-7491-771-4.

Rybářská vesnice někde na konci světa, u jezera, které vysychá. Muži mají vodku, ženy starosti a děti si škrábou ekzémy. Co má hlavní hrdina Nami? Nemá nic, jen své sny.  Musí do světa,  aby hledal, a vrátit se domů, aby našel. Úžasná surrealistická novela.

Markéta Baďurová

HÁJÍČEK, Jiří. Dešťová hůl. První vydání. Brno: Host, 2016, 274 stran. ISBN 978-80-7491-773-8.

Po záplavě dětských knih jsem konečně narazila na „dospěláckou“ knihu, kterou jsem přečetla jedním dechem. Dešťová hůl má všechno, co má dobrá kniha mít a není to jen poutavý příběh a skvěle vykreslená psychologie postav.  V příběhu s až detektivní zápletkou hlavní hrdina čtyřicátník Zbyněk,  profesí správce pozemků, se po letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkovým problémem. Vrací se na venkov, do míst svého dospívání a postupně se zaplete do nejasných okolností sporu o pozemek, ale taky do své osobní a manželské krize.  

Renata Viklerová

PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016, 692 s. ISBN 978-80-200-2600-2.

Poslední kniha nakladatele, knihkupce a dnes i uznávaného autora Jiřího Padevěta se jmenuje Krvavé léto. Na téměř 700 stranách zachycuje první mírové týdny roku 1945 na území dnešního Česka a volně navazuje na svou předchozí publikaci Krvavé finále. Padevět v krátkém úvodu zmiňuje, že "události zachycené v této knize se mu popisovaly mnohem obtížněji než události popsané v Krvavém finále. Důvod je prostý - tam jsme byli na straně obětí, v Krvavém létě jsme velice často na straně pachatelů." My Češi. Krvavé léto je encyklopedickým přehledem daných událostí, často doprovázených dobovým obrazovým materiálem. Vše je přehledně rozděleno podle krajů a následně měst. Z historie Rožnova připomíná první červnové týdny, kdy místní ozbrojenci z Národní bezpečnostní stráže týrali internované Němce. Na následky týrání pak zemřel jeden muž, křivě obviněný z kolaborace. Kniha je svědectvím toho, že „ačkoliv válka skončila, žili jsme v krajině násilí. V krajině, kde se násilí stalo běžným jevem a někdy i vyhledávanou kratochvílí... Nejde o to, zda jsme Češi, Němci nebo Inuité. Jsme prostě lidé, kteří mohou selhat.“

Alena Srovnalová

SAVIT, Gavriel. Anna a Vlaštovčí muž. Přeložil Věra KLÁSKOVÁ. Praha: Paseka, 2016, 203 s. ISBN 978-80-7432-710-0.

Jak seznámit děti se zvěrstvem druhé světové války? Mírně chlácholivou a poetickou formou se o to pokouší Gavriel Savit.   Píše se rok 1939. Sedmiletá Anna, dcera profesora krakovské univerzity, se poté, co otce zatkne gestapo, náhle ocitá na světě sama. Pak se ale setká s tajemným mužem, který rozumí vlaštovčí řeči a dokáže si poradit s nepřátelskými vojáky i s celou řadou dalších problémů. Tak začíná velké dobrodružství, ve kterém mezi Annou a jejím záhadným ochráncem vznikne těsné pouto, zatímco společně putují válkou rozvrácenou zemí a vzájemně si dodávají sílu. Nebezpečí však číhá na každém kroku - a jak se má Anna přesvědčit, i tam, kde ho člověk nejméně čeká. Knihu bych doporučila pro přemýšlivé děti tak od 13ti či 14ti let.                                                                                                               

Ilona Kroupová

CeDírna

V lednu bude zima, tedy doufám, protože tyhle řádky píši v prosinci. Tedy předpoklad prvý. Předpoklad druhý je, že se Vám budou mnou doporučovaná CD z hudebního koutu aspoň trochu líbit. (Asi si moc foukám, že…? Ale říkám si, proč ne?)

A tak začnu trochou taneční, trochou jazzové, trochou funky a trochou hiphopu a doporučím Vaší pozornosti uskupení Us3. Jedná se o britské uskupení, které mistrně míchá výše zmiňované vlivy a při poslechu spolehlivě pohlcuje do svých spárů. V knihovně jsou k poslechu dvě CD, které jsou v jejich tvorbě zásadní. Hand on the Torch je jejich debutem a obsahuje snadno zapamatovatelné hity Cantaloop nebo It´s like that, které se dostanou pod kůži natotata.  V pořadí druhá deska jejich diskografie s názvem Broadway & 52nd, přímo odkazuje na New York a jeho bebopovou jazzovou scénu. Písně této desky jsou méně roztančené, pohybují se spíše v hypnotickém a temnějším odstínu spektra, avšak určitě dokáží zaujmout. Nevěříte? Uslyšíte!

Slyšeli jste o kapele XTC? Pamětníci patrně ano, ostatní z Vás asi nikoli. Nicméně, pokud nakrmíte svou zvědavost a zárověň Váš CD přehrávač deskou Drums and Wires, vykoukne na Vás z reproduktorů zajímavá směsice novo-vlnné a neo-romantické hudby, já osobně slyším vlivy Talk Talk, The Television (v knihovně skvělé CD Marquee Moon), Talking Heads. Pokud mám zmínit aspoň  jednu píseň za všechny, je to první píseň na CD - Making Plans for Nigel, jemná, skvělá. K poslechu však přímo vybízí také skladba Ten Feet Tall. A když o tom přemýšlím, bylo by škoda to nedoposlouchat celé, co říkáte?

A uzavřeme to americkou alternativou. Ta je pro otrlejší posluchače (žádný extrém to není, nebojte), ale přece jen varovat je dobré. Kdo má chuť na hardcore řízlý jazzem a hard rockem ochutnejte Victims Family. Deska Headache Remedy z roku 1994 zastihuje tuto dosud fungující legendu undergroundové scény ze San Francisca v nejlepší formě a myslím, že je reprezentantem toho nejlepšího, co Victims Family dovedou. Pro mne absolutně vede píseň Maybe if I…

Předpoklad třetí, hudba dokáže potěšit a zahřát. Leden ukáže, zda se předpoklady naplnily. Všechny 3? Jenom 2? Aspoň 1? Škoda, že žádný…. Asi blbej vkus…:-)

                                                                                                                                                               Pavel Zajíc