![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
MAKIS, Eve. Tymiánové dopisy. Překlad Jitka Jeníková. Praha: Argo, 2016, 229 s. ISBN 978-80-257-1719-6.
Asi jsem ve škole v hodinách dějepisu, nedávala pozor, kdy jsme probírali tuto látku. Při čtení úryvku jsem se rozhodla – ano to chci číst. Je to nádherné a citlivé románové zpracování tabuizovaného tématu – genocidu arménského národa se Turkům nikdy nepodaří vymazat z historické paměti lidstva!....„Chci ti něco ukázat,“ sdělí mi máma a vede mě nahoru do ložnice, kde položí na postel papírovou krabici. „Tohle jsem našla v babiččině skříni. Napadlo mě, že bychom to mohly projít společně.“ Od této chvíle bude Katerina přímou účastnicí velkého dobrodružství, které jí změní život, resp. z ní udělá hrdou příslušnici arménského národa... Obě ženy(matka a dcera) se začínají probírat skromnou pozůstalostí po milované a všemi, kdo ji znali, oplakávané Mariam, která nedávno ve věku sedmdesáti šesti let nečekaně zemřela. Prohlížejí si staré a zažloutlé fotografie, narazí na sadu dopisů a posléze vytáhnou deník v kožených deskách, jehož zápisky sahají do dávné minulosti a do vzdálených, neznámých míst. Je ovšem psán arménsky, tedy jazykem, kterému ani jedna nerozumí. Katerina si uvědomuje, že její babička nikdy nevzpomínala na své dětství a mládí, že zde bylo jisté tajemství, o němž nechtěla mluvit a že zde, na stránkách jejího deníku, leží klíč k minulosti...
Ilona Kroupová
TREVOR, William. Láska a léto. Praha: Mladá fronta, 2010. Moderní světová próza (Mladá fronta), 211 s. ISBN 978-80-204-2204-0.
Do formálního manželství vdovce s mladší dívkou ze sirotčince přichází s létem neznámý cizinec, který nejen naruší poklid malého irského městečka, ale vzbudí v mladé ženě něco dosud nepoznaného. Její výchova u jeptišek se začíná v základech drolit. Autor - ročník 1928 - nepíše ovšem slaďáky, má za sebou celou řadu úspěšných románů a prestižních literárních cen.
Jarmila Mikulášková
GARDNER, Lisa. Chyť mě. Praha: Knižní klub, 2013, 382 s. ISBN 978-80-242-4082-4.
Bostonské detektivní oddělení s jeho seržantkou D. Warrenovou je pověřeno trošku neobvyklým vyšetřováním vraždy. Podnět k němu dá samotná budoucí oběť, která se nemá dožít konce 21. ledna. Oběť paní Grantová má k tomu skutečně pádný důvod. Dva roky po sobě umírají její dvě nejlepší kamarádky. Neměla snadné dětství pod taktovkou despotické matky. Je však oběť skutečnou obětí?
Michal Hurta
WATTIN, Danny. Kluk na větvi. Překlad Helena Matochová. V Praze: Albatros, 2016, 168 s. ISBN 978-80-00-04206-0.
Další skvělá kniha, která je sice určena dětem od 9 do 12 let, ale na své si jistě přijdou i dospěláci. Desetiletý Johan utekl z dětského domova, žije na stromě, živí se tím, co kde najde, miluje knihy a ze všeho nejvíce by se chtěl naučit číst. Ale jak, když nechodí do školy? Může mu v tom pomoct Molvidsson, podivín, ke kterému se Johan jednoho dne náhodou dostane. I přesto, že tento výstřední dospělák nesnáší děti, rozhodne se vydávat za Johanova otce a pomoct mu tak dostat se do školy. Způsobí mu tím nemalé potíže, ale děti si poradí v mnohých zapeklitých situacích. Vtipný a lehce potrhlý příběh sepsal autor ve spolupráci s 22 žáky druhé třídy v Uppsale.
Renata Vinklerová
DOERR, Anthony. Zeď vzpomínek. Překlad Jakub Kalina. Brno: MOBA, 2016, 275 s. ISBN 978-80-243-6948-8.
Kniha Zeď vzpomínek obsahuje sedm povídek odehrávajících se na různých místech světa. V každé povídce vystupují rozdílní lidé, v různých životních situacích, ovšem jedno mají společné – vzpomínky. Nejvíc na mě zapůsobila povídka Život po životě. Hlavní hrdinkou je jedenaosmdesátiletá Esther Grammová, o kterou pečuje vnuk Robert. Esther se jako čtyřletá holčička po ztrátě obou rodičů ocitla v sirotčinci. Od dětství trpí epileptickými záchvaty, V sirotčinci žije mezi dívkami až do svých patnácti let, do osudného roku 1944, kdy děvčata dostala předvolání k deportaci. V noci před odjezdem však Esther pomůže k útěku její lékař. Své kamarádky už nikdy živé neviděla. Nyní se k nim vrací ve svých vzpomínkách, vzpomíná na dětství a má pocit, že dívky na ni stále někde čekají. Každá z povídek, z nichž mnohé mají na svém kontě zahraniční literární cenu, je sama o sobě čtenářským zážitkem.
Iva Barošová
KNIGHT, Renee. Dokonalý cizinec. Překlad Dana Stuchlá. Praha: Ikar, 2016, 255 s. ISBN 978-80-249-3126-5.
Hlavní postavou napínavého příběhu je známá dokumentaristka Catherine Ravenscroftová, Ta se přes dvacet let snaží zapomenout na událost z dovolené, která mohla navždy změnit život jí i její rodiny. Docela se jí to daří, tedy až do dne, kdy se na jejím nočním stolku objeví záhadná kniha Dokonalý cizinec. Vše se jí vrátí, když se začte do knihy, která jako by přesně kopírovala události onoho léta a navíc se poznává v hlavní hrdince, která nakonec tragicky zemře. Catherine je vyděšená, protože ví, že dřív nebo později se o jejím tajemství dozví také manžel a syn. Snaží se vypátrat autora příběhu. Jediný člověk, který mohl o minulosti vědět totéž co ona, je přes dvacet let mrtvý. Kdo se tedy rozhodl, že jí po tolik letech zničí život a jak to doopravdy bylo? To se dozvíme až téměř na konci knihy.
Iva Barošová
Mawer, Simon. Provazochodkyně. Překlad Filip Hanzlík. Vydání první. Zlín: Kniha Zlin, 2016. 465 stran. Fleet; svazek 97. ISBN 978-80-7473-405-2.
Zatím poslední kniha britského spisovatele Simona Mawera, která vyšla v češtině je pokračováním úspěšné "Dívky, která spadla z nebe". Čtenář se s Marian Sutrovou znovu potkává po návratu domů z války, kdy byla vězněna v gestapem a skončila v koncentračním táboře, odkud se jí podařilo uprchnout. Hrůzné zážitky se samozřejmě na psychice Marian velmi podepisují a snad i proto nedokáže žít poklidným poválečným životem Londýňanky. Znovu se stává špionkou, dokonce dvojitou a pracuje pro Británii, Sovětský svaz a světový mír... nebo jsou za vším jen její vlastní zájmy, touha po dobrodružství a vášnivé lásce?
Alena Srovnalová
CeDírna
Moby je umělecký pseudonym chlapíka z New Yorku, vlastním jménem se jmenuje Richard Melville Hall. Na hudební scéně se pohybuje od začátku 90. let a na svém kontě má dvanáct regulérních desek a bezpočet kolaborací na jiných projektech. V knihovně jsou z jeho bohaté diskografie k vypůjčení 3 tituly a to desky Play, 18 a Last night. Pokud bych měl použít nálepku pro označení jeho hudby, tak bych chvíli váhal. Ale pak bych říkal pojmy jako elektronický pop, ambient house, trip hop. Moby je však všechno možné, jen ne laciný vykradač. Jako multi instrumentalista hraje na kytaru, basu, bicí, ovládá klávesy a gramofony. Má svém kontě řadu hitů, které v průběhu let otřásaly diskotékami na celém světě, avšak jeho hudební polohy jsou také velmi klidného, meditativního až repetitivního rázu.
Kdybych měl z desek, které jsou v knihovně vybrat některé písně k doporučení, pak z alba Last Night (2008) jsou to Everyday It´s 1989 a I´m in love. Přesně vystihují Mobyho tvorbu. Deska Play z roku 1999 je asi Mobyho nejznámější a písně Honey či Natural blues válcovaly na počátku milénia. CD 18 obsahuje také mnoho kvalitního ale mému srdci je nejbližší píseň In This World.
A zůstaňme v této cedírně elektroničtí, co říkáte? Anglické duo Orbital, jež tvořili bratři Phil a Paul Hartnollovi začalo svou kariéru stejně jako Moby na počátku devadesátých let, vyprodukovali 10 alb, a když to v roce 2014 zapíchli, řekl jsem si škoda. To je elektronika jak ji mám rád, můžete u ní snít, tančit či jen se vlnit. Deska Snivilisation z roku 1994 je jejich třetí řadovkou a z jejich diskografie je pro mne jednoznačně jedničkou. Písně jsou velmi různorodé a doporučovat nebudu žádnou, deska je totiž dobrá sakum prásk celá. Ale připravte se na to, že to není žádný jemný popík. Orbital pak směle stojí vedle Underworld, Aphex Twin a The Orb.
Pavel Zajíc