BUCHANAN, Cathy Marie. Dívky z Montmartru: baletky i pradleny, modelky i kokety, milenky i oběti-- , tím vším byly tanečnice ze slavných Degasových obrazů. Vyd. 1. Praha: Práh, 2014, 359 stran. ISBN 978-80-7252-513-3.
Mám ráda příběhy a tato kniha je fascinujícím příběhem lehounkým jako baletní sukýnky a naturalistickým jako Zolovy romány. Velmi živě představuje svět baletek, pradlen, modelek, milenek i obětí… tím vším byly tanečnice ze slavných Degasových obrazů. Kniha je však především příběhem sošky malé baletky, kterou vytvořil malíř Edgar Degas. Tanečnice z bronzu se skutečnou baletní sukní a živůtkem inspirovala kanadskou spisovatelku natolik, že se začala zabývat životním příběhem dívky, Marie van Goethemové, skutečné tanečnice a žákyně baletní školy, která pro ni stála modelem. Začtěme se a zažijme atmosféru Paříže, která byla městem umění a kultury, ale zároveň i neuvěřitelné chudoby a bídy, do příběhu tří sester Goethemových, tří tanečnic. Jen jedna nakonec uspěje, která to ale bude? Nesmrtelnosti se však díky sošce malé baletky dostalo jen jedné z nich. Mimořádně čtivý román zasazený do atraktivního prostředí Paříže a její dnes nejromantičtější čtvrti, Montmartru…
Marcela Slížková
HIGHSMITH, Patricia. Carol. Vydání první. Překlad Ludmila Janská. Voznice: Leda, 2015, 295 stran. ISBN 978-80-7335-411-4.
Milostný román Carol patří k vrcholům americké literatury a je jmenován mezi nejvlivnějšími knihami 20. století. Vypráví o citovém vzplanutí dobře situované dámy Carol k mladičké prodavačce Therese. Po setkání v obchodním domě dochází ke vzájemné náklonnosti a spolu si začnou i pro ně překvapivý milostný románek. Carol je ovšem vdaná žena a matka a v Americe 50. let byl vztah dvou žen společensky nepřijatelný. Kniha je dobře napsaná a čtivá. Popis rozvíjejícího se vztahu a posedlosti ženy jinou ženou je něco, s čím se jen tak nesetkáme. Podle románu natočil Todd Haynes stejnojmenný film.
Iva Barošová
O'CONNOR, Anne Marie. Dáma ve zlatém: strhující příběh mistrovského díla Gustava Klimta - slavného portrétu Adele Bloch-Bauerové. Vyd. 1. V Praze: Metafora, 2012, 454 s. ISBN 978-80-7359-346-9.
Američanka, novinářka a korespondentka vytvořila román ze série svých časopiseckých článků. Provede nás idylickými časy secesních vídeňských uměleckých salonů prostřednictvím sledování osudu nejslavnějšího obrazu Gustava Klimenta a zároveň osudů židovské rodiny, které Klimtovy obrazy patřily. Slavnou Dámu ve zlatém a její potomky ovšem čeká osudový holocaust i poválečné vyrovnávání se s jeho následky.
Jarmila Mikulášková
CAIN, Tom. Atentátník. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, 317 s. ISBN 978-80-204-2636-9.
Příběh Samuela Carvera, bývalého nájemného vraha, který již s nájemným vražděním přestal. Někdo však začne napodobovat jeho styl provádění akcí. Smyslem těchto akcí je zdiskreditovat Samuela Carvera ve vysokých patrech vojenské a politické reprezentace. Do toho všeho se chystá prezident Spojených států přednést důležitý projev o zneužívání a prodeji lidí. A Carver dostává informace o přípravě atentátu na něj. Přijde na způsob provedení atentátu a zachrání hlavu státu?
Michal Hurta
KROLUPPEROVÁ, Daniela. Mizící hmyzíci: pohádka. Vyd. 1. Ilustrace Eva Chupíková. Praha: Portál, 2013, 95 s. ISBN 978-80-262-0470-1.
Malý skřítek Princ má velký úkol, zachránit životy růžových víl a s nimi celé království růží před neznámými vetřelci. Jestli se mu to podaří se můžete dočíst v pohádkové knížce Mizící hmyzíci, která je určena začínajícím čtenářům. Příběh hmyzíků děti zavede i do tajemného světa dobře známých drobných živočichů, poznají jejich vlastnosti a odpovídají na jednoduché otázky spojené s každou kapitolou. Skvělá kniha na večerní předčítání, do kterého se můžou aktivně zapojit i děti, které ještě nečtou.
Renata Vinklerová
ŠVIHLÍKOVÁ, Ilona. Jak jsme se stali kolonií. V Praze: Rybka Publishers, 2015, 229 s. ISBN 978-80-87950-17-3.
Renomovaná ekonomka Ilona Švihlíková ve své poslední knize analyzuje polistopadový ekonomický, ale i politický vývoj České republiky a nastiňuje cestu do budoucnosti. Její pohled není nikterak radostný, ovšem opírá se o empirická fakta. Díky svému obrovskému přehledu je dává do nových, zajímavých souvislostí. Ilona Švihlíková se profesně zabývá globalizací a mezinárodními vztahy. Přednáší na Vysoké škole ekonomické mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde vede katedru politických, společenských věd a ekonomie. Je zakladatelkou Alternativy Zdola, která podporuje komunitní hnutí v ČR.
Alena Srovnalová
PROCHÁZKA, Jiří Walker a Klára SMOLÍKOVÁ. Mrtvá šelma: souřadnice zločinu 1: Tábor. 1. vyd. V Praze: Plus, 2015. Detektivka (Plus), 323 s. ISBN 978-80-259-0382-7.
Děj knihy se odehrává v Táboře. Konkrétně v místním muzeu, kde má bývalý policista Robert Štolba dohlédnout na lepší zabezpečení muzejních sbírek a exponátů. Záhy ovšem mizí místní známý profesor. Nikomu však nedá vědět, že by někam odjížděl, nebo že bude nějakou dobu mimo dosah, a tak se postupně rozjíždí policejní pátrání ve snaze profesora najít. Na vlastní pěst se do pátrání ovšem zapojuje i Štolba, ke kterému se přidává muzejní kurátorka Berenika Weissová. Přepadení, krádeže, tajné společenství. Prostě „napínák“ od začátku do konce.
Ilona Kroupová
FORSYTH, Frederick. Spis Odessa. Překlad Eva Marxová. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1992. 232 s. ISBN 80-205-0249-1.
Spis ODESSA mne uhranul. Skvěle vystavěný příběh hledání válečného zločince Eduarda Roschmanna, který velel koncentračnímu táboru v Rize, je uhrančivý nejen tématem, ale také tempem v jakém je vyprávěn. Mé první seznámení s dílem anglického autora Fredericka Forsytha. Mnohým čtenářům jej asi není třeba představovat, nicméně pokud jste jej četli již před lety (kniha vyšla v češtině poprvé v roce 1992) není špatné se k ní vrátit. A pokud jste nečetli, zkuste, třebas si vás příběh novináře Petera Millera a jeho honba za Řezníkem z Rigy podmaní. Mě se tak stalo.
Pavel Zajíc
GRANGER, Ann. Stíny vraždy. Vydání první. Překlad Zdeňka Zvěřinová. Praha: Motto, 2015. Detektivka (Motto), 349 stran. ISBN 978-80-267-0436-2.
Zatím poslední, u nás vydaná knihy Ann Grangerové Stíny vraždy se odehrává ve dvou časových úsecích, které dělí přibližně 100 let. Jde o dva stíny, které padají na rodinu Oakleyových. První vražda se odehrála v roce 1889. Ve velkém domě s věžičkou byla otrávena arzenikem manželka pána domu Cora Oakleyová. Nastalo vyšetřování, které však to, že byla otrávena manželem, neprokázalo. A navíc William Oakley zmizel. Druhá vražda souvisí s nečekaným příjezdem Jana Oakleyho, polského občana, který tvrdí, že je pravnukem Williama Oakleyho. Obyvatelky Fourways, jak se onen prokletý dům jmenuje, sestry Damaris a Florence Oakleyovy do této doby neměly o nějakém dalším eventuálním dědici ani potuchy. Jan tvrdil, že William po svém útěku zakotvil v Polsku, kde si založil další rodinu.Tvrdí, že má závěť, ze které má nárok na část peněz z prodeje domu. Sestry jej totiž chtějí prodat, protože nezvládají se o něj starat. Jednoho večera najde Damaris Jana mrtvého. Pitva prokáže, že byl otráven, arzenikem! Jan, jako vetřelec do poklidného života sester je vnímán okolím velmi negativně. A to i v mysli vyšetřovatele Alana Markbyho a jeho přítelkyně Meredith Mitchelové. Ten je proto nahrazen jiným, nezávislým vyšetřovatelem z Londýna. Ten, ve stejnou dobu jako Meredith přijde k závěru, kdo je vrahem. V poslední kapitole, zároveň z rozhovoru vyplyne, jestli byl před 100 lety William Oakley vrahem, či nikoli.
Ivana Zemanová
CeDírna
Iron and Wine je umělecké jméno Samuela Beama, amerického kytaristy a zpěváka. Svou tvorbou se pohybuje ve folkových vodách. Jeho hudba křehce hladí a rozhodně není určená milovníkům ryčícího běsnění. Hodí se to spíše k lenošivému přemítání, romantickému snění nebo k práci. Je to hudba čerpající z country a obyčejného písničkářství, tak typické americkým písničkářům. Jedná se o jeho druhou řadovou desku Our endless numbered days, která vyšla v roce 2004. Někdo by řekl, že to není nic světoborného, objevného a není tudíž proč o tom psát, natož to poslouchat. Proti tomu nic nelze namítat, já si Iron and Wine s chutí poslechnu a navíc zalistuji v jednoduše a střídmě řešeném bookletu, který se mi líbí.
Pavel Zajíc
A pak Hives, deska Tyrannosaurus Hives. Vročení shodné s deskou výše zmiňovaného Samuela Beama, tedy 2004, řadovka číslo 3. Avšak na rozdíl od Iron and Wine tohle je pořádná dávka rockových a chytlavých melodií, hraných zvostra a zacílením na srdce milovníků rock´n´rollu, pocházející v tomto případě ze Švédska. Ostatně Švédsko je na dobrou muziku velmi bohatou zemí (a nemyslím tím jen ani ABBU, Roxette ani Ace of Base). Již jsem tady před časem zmiňoval Hellacopters, Entombed, dalšími jsou v knihovně dostupní The International Noise Conspiracy a Hives si s nimi v žádném ohledu nezadají, dle mého jdou na věc bez vytáček a oklik. To je mi velmi sympatické, songy číslo 2 (Two-timing touch and broken bones) a číslo 4 (No pun Intended) jsou toho jasným dokladem. Nářez, na pažbě zářez.
Pavel Zajíc