STANČÍK, Petr. Jezevec Chrujda točí film. Ilustroval Lucie DVOŘÁKOVÁ. Praha: Meander, 2014, 26 s. ISBN 978-80-87596-40-1.
STANČÍK, Petr. Jezevec Chrujda staví nejdřív urychlovač a pak zase pomalič. Ilustroval Lucie DVOŘÁKOVÁ. Praha: Meander, 2015, 24 s. ISBN 978-80-87596-63-0.
STANČÍK, Petr. Jezevec Chrujda našel velkou lásečku. Ilustroval Lucie DVOŘÁKOVÁ. Praha: Meander, 2016, 24 s. ISBN 978-80-87596-91-3.
Tak jsem si opět pěkně „početla“. Petr Stančík nezklamal. V těchto knížkách děti ( i dospěláci) najdou milého, klidného, zvídavého a kamarádského stavitele podzemních chodeb a nor – jezevce Chrujdu. V prvním příběhu přiletí do lesa barevný papoušek z města a vše je „vzhůru nohama“. A ten, kdo má jen obyčejný černobílý kožíšek, aby raději nevycházel. Třeba – Chrujda. Ale... Do lesa přijedou jednoho dne slavní světoví filmaři – panda, zebra a straka – natáčet černobílý film. A zkuste si tipnout, kdo v něm získá hlavní roli? Příběh malé čtenáře hravou formou vede k poznání, že to podstatné u lidí, stejně jako u zvířátek, nemají hledat na povrchu, ale v nitru. V dalším příběhu se Chrujda tentokrát pustí do vynalézání a spolu s kamarádkou, vozíčkářkou sůvičkou Stáňou, sestrojí tajemný urychlovač. Do přístroje ale omylem vleze hlemýžď a jeho „urychlení“ způsobí řadu veselých příhod. I zde děti najdou poučení, že i tělesně znevýhodněné bytosti jsou platnými a velmi přínosnými členy společnosti. A snad v nich také podpoří zájem o fyziku, kterou – alespoň podle zkušeností autora – většina školáků k vlastní škodě považuje za nudný předmět. Ve třetím příběhu se nám jezevec Chrujda zamiluje do lasičky Aničky. Jenomže není sám, kdo by Aničku rád získal. A tak Chrujda musí o svou lásečku bojovat s protřelým tchořem Smradolfem. Odvážný Chrujda nad svým sokem zvítězí ne silou, ale statečností a vynalézavostí. Co dodat? Knihy jsou ideální k četbě rodičů s dětmi. Vtipné ilustrace nejrůznějších tvorů v lese i na louce jsou od vynikající výtvarnice Lucie Dvořákové.
Ilona Kroupová
Walliams, David. Dědečkův velký útěk. Překlad Veronika Volhejnová. Vydání první. Praha: Argo, 2016. 463 stran. Ahoj!. ISBN 978-80-257-1818-6.
David Walliams si získal srdce dětských čtenářů knihou Babička Drsňačka. Následuje řada titulů (pan Smraďoch, Ďábelská zubařka, Krysburger či Příšerná teta), které jsou jeden lepší než druhý. Příběhy nepostrádají humor, nadhled a poučení. Dědečkův velký útěk je úžasnou směsicí smutných momentů, detektivních motivů i autorova typického humoru. Řeší se v něm problém Alzheimerovy nemoci i vztahy v rodině, čtenáři se také dozví něco o bitvě o Británii. Kniha je opět doplněna o úžasné ilustrace Tonyho Rosse. Čtení pro děti i rodiče.
Renata Viklerová
DURRANT, Sabine. Pod kůží. Přeložil Veronika VOLHEJNOVÁ. Praha: Paseka, 2015, 325 s. ISBN 978-80-7432-654-7.
Gaby, hvězda ranního televizního programu při ranním běhu objeví v křovinách mrtvolu ženy. Z neznámých důvodů se jí dotkne. Tuto skutečnost však zpočátku zatajuje před policií. Postupem času se stává hlavní podezřelou. Je dokonce na čas ve vazbě. Její pracovní kariéra uvadá. Policii se však nepodaří ji obvinit a tak je propuštěna. Závěr knihy končí překvapivým rozuzlením.
Michal Hurta
BROWN, Sandra. Skryté zlo. Přeložil Marie VÁLKOVÁ. Praha: Ikar, 2016, 252 s. ISBN 978-80-249-3191-3.
Hlavní postavou je Emory Charbonneauová, dětská lékařka a maratonská běžkyně. Vydává se sama na víkendový trénink do hor. Chce si také urovnat myšlenky, zda setrvat v manželství, které není zrovna ideální. Místo běhání uvízne v horách se zraněnou hlavou a z bezvědomí se probere v horském srubu s úplně cizím mužem. Má strach, neví kde je a co se stalo. Muž ji ujišťuje, že jí nechce ublížit. Když se Emory po víkendu neozve, manžel nahlásí její zmizení a začíná pátrání. Jaké má Jeff alibi? Kdo se ji ve skutečnosti pokusil zabít? A proč? Před čím utíká onen neznámý muž? Co se opravdu stalo?...Odpovědi na tyto otázky se ukrývají v dalším románu Sandry Brown, ve kterém dokázala zkombinovat rodinnou a milostnou zápletku s napětím a překvapivými momenty.
Ivana Barošová
TŘEŠTÍKOVÁ, Radka. Bábovky. Praha: Motto, 2016, 322 s. ISBN 978-80-267-0604-5.
Třetí kniha Radky Třeštíkové Bábovky představuje příběhy dvanácti žen různých věkových kategorií, povolání i přístupů k životu. A všechny ty příběhy se určitým způsobem prolínají. První kapitola je o milence jednoho muže, druhá kapitola je o jeho manželce. Další kapitola je o ženě, se kterou ona manželka podvedla svého manžela v zoufalé touze mít dítě. Autorka nás nutí být stále ve střehu, nejen tím, jak neztratit spojení mezi jednotlivými hrdinkami, ale i orientovat se v čase, protože jsou zde střídány různé časové roviny. Zároveň jsou v knize všechna možná témata našich rodinných trablů – manželských, partnerských, trápení dětí, stárnoucí generace.
Ivana Barošová
OYEYEMI, Helen. Dívka jménem Boy. Přeložil Ladislav NAGY. Praha: Argo, 2016, 263 s. ISBN 978-80-257-1874-2.
Hlavní postavou příběhu odehrávající se v druhé polovině20. století na severu Ameriky je dívka se zvláštním jménem – Boy. Uteče od svého násilnického otce, který se v New Yorku živí jako krysař. Ve svém novém domově se provdá za vdovce a společně s mužem získá i nevlastní dcerku Snow. Vztah macechy a nadpřirozeně krásné Snow je idylický až do doby, kdy Boy porodí vlastní dceru jménem Bird. K jejímu velkému překvapení je pleť holčičky tmavá a Boy zjišťuje, že její muž má afroamerické předky, které se rodině dařilo díky světlé pleti zapírat. Boy však dcerku nezavrhne, čelí kvůli ní pomluvám a předsudkům a odmítá ustoupit ostatním členům rodiny, kteří by holčičku raději poslali žít s příbuznými. Místo toho vyžene z domova dokonalou Snow. Připomíná vám to Sněhurku? A to není jediná pohádka, se kterou se v knize můžete setkat. Britská autorka s nigerijskými kořeny žijící v Praze kombinuje pohádkové motivy a drsnou sociální realitu a při tom vše popisuje ve velmi svižném realistickém vyprávění, které čtenáře „nepustí“.
Alena Srovnalová
ENGER, Cecilie. Matčiny dary: román. Přeložil Alice TÝNSKÁ. Brno: MOBA, 2016, 231 s. ISBN 978-80-243-6982-2.
Silný a napínavý příběh o historii jedné rodiny. Poté, co je matka Cecilie Enger v pokročilém stádiu Alzheimerovy choroby přijata do sanatoria, rozhodne se Cecilie dát do pořádku rodný dům. Narazí přitom na matčin seznam vánočních dárků. S jeho pomocí sepisuje rodinnou kroniku.
Markéta Baďurová
TARTT, Donna. Stehlík. Přeložil David PETRŮ. Praha: Argo, 2015, 733 s. ISBN 978-80-257-1603-8.
Donna Tarttová za román Stehlík získala v roce 2014 Pulitzerovu cenu. Pokud hledáte velký americký román, který se navíc skvěle čte, je pro vás Stehlík Donny Tarttové to pravé. Autorka vypráví životní příběh obyčejného kluka Theodora Deckera, kterému se v životě přihodilo ledacos neobyčejného. Je to příběh osudových ztrát a nálezů.Teroristický útok v newyorském Metropolitním muzeu umění jej ve třinácti letech připraví o matku, ale zároveň ho nečekanou shodou okolností učiní vlastníkem slavného díla holandského mistra Fabritia, obrazu nevyčíslitelné hodnoty zvaného Stehlík. Důsledky obou těchto událostí, ovlivní celý Theův život, který sledujeme až do jeho dospělosti způsobem, o jakém se mu do té doby ani nesnilo, a neoddělitelně jej spojí nejen se světem umění, ale i se světem zločinu. Román končí sledem dramatických událostí, Theodor je dospělý a čtenář cítí pohlazení na duši.
Marcela Slížková
CeDírna
O cd od Leonarda Cohena jsem psal před několika měsíci, ale jeho smrt 7.listopadu mi k němu vrátila myšlenky zpět. Je tomu tak 3 týdny, kdy jsem (v Lidovkách myslím) četl recenzi na jeho poslední desku (dle recenzenta skvělou) s názvem I want it darker. (Dosud jsem ji neslyšel). V recenzi se psalo o Cohenově návratu ke kouření, které si nadělil k 80tinám, o jeho zralém a vyrovnaném životním bilancovaní a mnoha jiných věcech, padalo mnoho superlativů. Že v tak krátkém sledu budu číst o jeho úmrtí, jsem se nenadál, nicméně skládačka názvu desky a různých významů a symbolů smrti obsažených v titulech písní, vlastně nemohla dát jiný výsledek. A tím je ve finále ona smrt, pro nás všechny bez rozdílu. Avšak, co bych přidal a o čem tato upoutávka má být především, je onen Cohenuv vliv na jiné hudebníky. Desek s coververzemi jeho písní je bezpočet, dovolte mi zmínit dvě, z nichž pouze jednu si můžete v knihovně půjčit. Ta má název Tower of song a jsou na ní zastoupení umělci jako Bono Vox, Elton John, Sting, Suzane Vega či Tori Amos, tedy muzikantská elita.
Druhá se jmenuje I'm your fan a nazpívali a nahráli ji umělci z alternativní scény: Pixies, Nick Cave, Ian McCoulogh, John Cale a řada dalších.
Z českých muzikantů Cohenův vliv přiznávali hlavně Cohenovi vrstevníci (V. Neckář a jiní)
Zkuste si je poslechnout a porovnat s originálem. Budete tak moci posoudit, jak se s často velmi obyčejnými a civilními písněmi, vyrovnali jiní, budete moci nalézt jejich nový rozměr.
Cohen si to přál temnější, tak snad se mu jeho prosba splnila.
Pavel Zajíc