Příběh s detektivní zápletkou popisuje osudy čtyř sousedů, kteří se při hledání zdánlivě nejjednodušší životní cesty dopustí zločinu. Všechny je spojuje minulost prožitá v kleci fabriky, neschopnost změnit svůj život k lepšímu, představit si sebe samé jako strůjce vlastního osudu. Společně tak vegetují mezi panelákovými zdmi, daleko od zraku lidí a zájmu úřadů. Za tichého přihlížení se stávají svědky, a nakonec i aktéry zločinu. Každý, kdo by je chtěl vytrhnout z pohodlí jejich řádu, se pro ně stává nebezpečným a není nic jednoduššího, než se nepohodlného člověka zbavit…“ Detektivky čtu velmi málo, ale tato od mladé autorky z Ostravy mě tak nějak padla do oka a přečetla jsem ji za jedno odpoledne. Mladý detektiv se snaží vyřešit doposud nevyřešený případ zmizení mladého kluka v reáliích blízké Ostravy.
RYWIKOVÁ, Nela. Dům číslo 6. 1. vyd. Brno: Host, 2013, 275 s. ISBN 978-80-7294-683-9.
Osudy dvou milenců - ruské aristokratky a německého módního fotografa, do nichž zasáhnou obě světové války.
Čtenáři, který nemá rád milostné příběhy a knihy, jenž slibují osudovou lásku vrací zpět do regálu, doporučuji, aby tomuto dvoudílnému románu dal šanci ho oslovit. Nejen samotný příběh, ale i skvělý vypravěčský talent Theresy Revay, (která je v naší zemi zatím neznámou autorkou) jistě přinese příjemně strávené chvíle.
Začtěte se do příběhu osudové lásky na pozadí historických událostí otřásajících Evropou 20. století: od první světové války přes bolševickou revoluci v Rusku až k nejkrutější válce, kterou svět poznal… Osudy hraběnky Xeňi Fjodorovny Osolinové, jež byla přinucena opustit Rusko za velmi dramatických okolností. Jejím cílem se stává Paříž – moderní, romantická. Svět módy, umělců a svobody. Zde poznává německého fotografa Maxe von Passau. Do jejich milostného okouzlení se však začínají vkrádat první známky vzrůstajícího německého nacismu a války.
RÉVAY, Theresa. Bílá vlčice. Vyd. 1. Praha: Ikar. ISBN 978-80-249-1359-9.
RÉVAY, Theresa. Všechny sny světa. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2011, 478 s. ISBN 978-80-249-1693-4.
Martina Formanová se vrací k autobiografickému žánru. Zachycuje pohodovou životní etapu, obyčejnou každodenní spokojenost.
Spokojenost? Je to krize středního věku, kterou Martina Formanová označuje „přeprogramovat celé základní nastavení“, protože nastupuje pohoda.
Pohoda? Z té autorku nečekaně vyburcuje vážná nemoc, která postihne jak Martinu, tak její sestru. Ano, i tady platí jedna z mála spravedlností na tomto světě – nemoc se nevyhýbá ani slavným, úspěšným a bohatým. Ale i tyto vážné momenty dokáže Formanová okořenit humorem, který prostupuje celou knihu.
Dějiště? Dům v americkém Connecticutu.
Postavy? Martina a Miloš, dvojčata Andy a Jim, maminka a tatínek, kamarádky, psi, kočky.
Pohodová, odpočinková četba, která navodí dobrou náladu. A to není až tak málo.
Komu knihu doporučit? Samozřejmě ponejvíce čtenářkám. A bezesporu se najde i nemálo těch, které bude prostě jen zajímat, jak to u Formanů v Americe chodí.
A má ráda sladkosti, jako já, taky jsem je dětem ujídala…
FORMANOVÁ, Martina. Snědla dětem sladkosti. Vyd. 1. Praha: Eroika, 2012, 189 s. ISBN 978-808-7409-145.
Letní detektivka, navíc odehrávající se v Itálii. Komisař Zen je outsider, kterého odstavili na vedlejší kolej, protože se šťoural v čem neměl. Jenže nyní se jakýmsi podivným řízením nitek osudu dostává opět do hry. Je pověřen vyšetřováním únosu, avšak nikoli v Římě, ale v Perugii, kde proniknout k jádru problému je věc skoro nadlidská…
DIBDIN, Michael. Krysí hnízdo. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 288 s. ISBN 978-80-7185-992-5.
Šumavská hranice v roce 1946. Vimperk. Vrcholí odsun Němců z pohraničí, pouze němečtí „specialisti“ - lidé znalí svého řemesla, skláři a tiskaři - mají povoleno zůstat. Bez nich by se život ve městě a okolí obrátil v chaos. Situace napjatá k prasknutí. A v tuto chvíli rozehrává Martin Sichinger svůj příběh (kniha má podtitul Pašerácké drama z roku 1946). Děj se střídá s lyrickými pasážemi popisů šumavské lesní melancholie a atmosféra knihy je celá obalena do pláště z mlh utkaného… Vyprávěno očima českého strážmistra Firmana a z druhé strany pohledem Dorly Achserlové, dcery starého pašeráka Achserla – Krále hranice. Prostě. Líbila se mi.
SICHINGER, Martin. Duchové Šumavy: pašerácké drama z roku 1946. 1. vyd. V Praze: 65. pole, 2012. 289 s. Tah; sv. 3. ISBN 978-80-87506-20-2.
Děti samy od sebe mají k hravosti a pohybu blízko, je jim daleko přirozenější hýbat se než sedět, někdy po dobu několika hodin, jen s krátkými přestávkami. Tuto knihu doporučuji rodičům či pedagogům.
Cvičení taj-či s dětmi je díky povaze taj-či možné praktikovat hravou a dětem blízkou formou - cviky jsou inspirované zvířátky, přírodou, pracují s pocity a fantazií. Kniha obsahuje 40 cviků - na protažení, uvolnění, pro uvědomění dobré struktury těla, dobrého postoje, pro pěstování koordinace a rovnováhy.
Byla jednou jedna zahrada a v ní spolu žili žirafa a mahagon. Žirafa se jmenovala Maxi a mahagon se jmenoval Sapeli a byl to vlastně strom. Moc rádi si povídali. O čem si povídali? O všem možném. Jednou si celý den vykládali o dveřích do pohádek. A byly to záhadné dveře, za kterými čekala pohádka.
RYŠKOVÁ, Lenka. Cvičíme taj-či s dětmi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 111 s. ISBN 978-80-262-0379-7.
"To je pravda," přisvědčila žirafa a najednou se rozplakala. "Kolik je pohádek, tolik různých dveří do nich vede, jenomže v žádné pohádce nejsou dveře, které by byly tak vysoké, jako jsem já, a proto se ani já do žádné pohádky nikdy nedostanu."
"No tak! Tak zlé to zase není," vykřikl mahagon, kterému začalo být plačící žirafy líto. "Přece se dají vyrobit i dveře do pohádky o tobě. A ta pohádka se bude jmenovat Jak se žirafa dostala do pohádky."
FELDEK, Ľubomír. Dveře do pohádek. Vyd. 1. Praha: Columbus, 2013, 79 s. ISBN 978-80-87588-32-1.
Tentokrát vytahuji špek z čítárenského regálu, neboť bych vám ráda doporučila nový měsíčník, který do knihovny odebíráme. Pravý domácí časopis má v podtitulu "časopis o všem, co je skutecné". Najdete zde články o bydlení, vaření, biopotravinách, zahradě, alternativním léčení nebo rozhovory se zajímavými lidmi. Časopis zaujme predevším ty, kteří jsou otevření novým věcem a kteří hledají alternativu ke konzumnímu způsobu života.
Pravý domácí časopis. Propolis, 2013.
Bývalá jeptiška Chris Bennetová je požádána svou studentkou o pomoc při objasnění vraždy, z níž je obviněn její dědeček doktor Mort Horowitz.
Je to vražda známého spisovatele Arthura Wiena, dědečkova kamaráda z dětství. Tento byl zavražděn obzvláště brutálním způsobem na pánských záchodcích v restauraci při posledním srazu kamarádů z dětství, kteří si říkali Morris Avenue Boys. Dnes jsou to již starší muži ve vážených povoláních – lékař, právník, učitel, vědec apod.
Rozhovory s těmito muži jsou vždy plny nostalgie a vzpomínek po dětství a mládí, které se odehrávalo na dnes již neexistující ulici Morris Avenue v New Yorku.
Pomocníkem v pátrání Chris je také Slavná kniha Arthura Wiena Ztracený bulvár. Každý z jeho dětských kamarádů se vyskytuje v této knize.
Určitým vodítkem se jí stane poznámka manželky jednoho z party Daveho Kocha, Ellen. Arthur , známý sukničkář, prý měl poměr s manželkou jednoho z nich. Při ověřování této informace u ostatních , ale Chris vždy dostane negativní odpověď. A navíc všichni o všech hovoří mile, i o Arthurovi.
Chris pomůže ze slepé uličky, jako ostatně vždy, sestra Josepha. Nasměruje ji na tu osobu, která jako jediná hovořila o možném poměru některé manželky s Arthurem Wienem. Ano, je to právě Ellen Kochová, která měla přes 40 let utajovaný milenecký poměr s Arthurem. Důvodem rozchodu před 2 lety, byla jeho slabost pro mladší ženy.
Další zlom ve vyšetřování způsobí nečekaný telefonát od Marge Bellerové, manželky Freda Bellera. Dalšího člena party. Ta Chris sdělí, že Arthur se velmi zajímal o jejich dceru, a proto s ním naprosto zpřetrhali veškeré styky.
Chris po příchodu domů, bere do ruky telefonní seznam a hledá telefonní číslo dcery Joye Meyera. Hudebníka z party. Tato, také velmi nadaná hudebnice, měla asi před 2 lety velmi vážnou autonehodu, o které se ale její rodiče před Chris nezmíní. Chris dospěje k názoru, že tato autonehoda má nějakou spojitost s Arthurem Wienem. Dcera jí to přímo nepotvrdí a tak jede za Meyerovými. Ano, Arthur řídil a způsobil autonehodu.Rodiče vzali spravedlnost do svých rukou. Ale kdo z nich to byl se ani Chris nedoví…
HARRIS, Lee. Vražda na Den otců. Vyd. 1. Praha: Motto, 2011, 282 s. Detektivka (Motto). ISBN 978-80-7246-551-4.
Zakopnutí přináší mnohé. Je tomu už pár let co jsem zakopl o britské duo Everything But the Girl (dále ETBG), které tvoří životní partneři: zpěvačka Tracey Thorn a multinstrumentalista Ben Watts. Pokud se nějak výrazně nezajímáte o hudbu, (vlastně jste se o ní nezajímali v osmdesátých nebo devadesátých letech) tak je to pro Vás jméno asi úplně neznámé. Avšak pokud vyzkoušíte některou ze dvou desek, které má knihovna ve svém fondu a zaslechnete hlas zpěvačky Tracey Thorn, budete možná trochu chytřejší. Ano, je to skladba Protection, kterou proslavila britská kapela Massive Attack v polovině devadesátých let a která se linula z kdekterého rádia. Pokud jste tedy neposlouchali Radiožurnál. Takže Tracey Thorn a její nezaměnitelná barva hlasu, který v prvním období doprovází zejména akustické nástroje, na pozdějších deskách pak samply a elektronické bicí. Jak to nazvat? Nejpříhodněji se mi jeví nálepka chytrý pop se soulovými kořeny. A to ani tak proto, že by bylo popove podbízivé. Spíš to vybízí k všelijakému tanci a vlnění se. A přitom to není stupidní duc-šalala-duc. Like the deserts miss the rain je výběrová deska z roku 2003. Na ní mužete ETBG poznat komplexneji. Avšak mým favoritem je jejich finální album Temperamental z roku 1999. Taneční a přesto smutná. Někomu se může ETBG zdát hodně podobné deskám, které produkuje zpěvacka Sade. (Mimochodem její poslední deska Soldier of love v knihovně nechybí.) Neříkám, že není. Mému srdci jsou však ETBG bližší.
Everything But The Girl: Like the deserts miss the rain.[S.l.] : Virgin records, c2003.
Everything But The Girl: Temperamental. [S.l.] : Sony music, c1999.